6. Probuzení

24. ledna 2008 v 20:23 | Arya-Melody |  Harry Potter a poslední souboj
Tak tu máte konečně další kapču u souboje, doufám že máte radost a že se vám bude líbit. Tak jako vždycky s každou dobrou zprávou přichází i ta špatná takže já mám taky jednu. Když už vyšel Harry Potter a relikvie smrti tak podle mě je zbytečné psát k téhle povídce další kapitoli ale nechám o tom rozhodnout taky vás. Samozřejmě anketou a byla bych ráda kdyby jste napsali i nějaký komentík a vyjádřili svůj názor aspoň bych věděla jak na tom jsem. Díky všem vaše
Arya-Melody

U Dursleyových to proběhlo úplně jinak než Harry předpokládal. Myslel si že bude strýc hned po příchodu vyvádět, ale očividně je vůbec nezaregistroval stejně tak jako teta Petunie a jeho obtloustlý brtránek. Měl takový dojem že v tom má prsty Hermiona. Harryho docela naštvalo že na ně nikdo protože kdykoli se mu to nejméně hodí přiběhne celá rodina Dursleyových rozběsnění a teď když by se mu to opravdu hodilo tak nikfo nepřichází. Bylo to k vzteku.
Dráca nemuseli táhnout ručně protože většina lidí už mělo zatažené závěsy, takže se to rozhodli risknout a použili nadnášecí kouzlo. Nebyl to problém jelikož Ron i Hermiona už kouzlit mohli. Nich to si jich ani zjevně nevšiml protože je u Dursleyových nečekal žádný dopis s upozorněním z Ministerstva kouzel.
U nich v pokoji Hermiona vyčarovala další jednu postel a na ní Draca položili. Jelikož Ron a Harry na lektvary a ještě k tomu na léčivé moc nebyli tak Hermiona ze svých zásob vzala nějaké životobudiče a ještě něco co Harry neznal a ani ho to nezajímalo.
Harry se popravdě ani nesnažil nějak Malfoyovi pomáhat neměl to ani v budoucnosti v plánu.
Nebylo snadné kvůli jedné pitomvé větě kterou pronesl na pokraji svých sil zapomenout na vše co provedl během všech těch let pobytu v Bradavicích. Všechny ty urážky, schazování, nepovedená smrt Klofana. Kdyby se tehdy s Hermionou nepřemístili v čase nežili by. nejvíc ho ale dostal poslední školní rok který v Bradavicích strávil. Tedy brumbálova smrt. Měl už delší dobu tušení že za tím je něco víc než ví teď. Hodlal to také v co nejbližší době zjistit. Věděl že teď má dobrou příležitot se to dozvědět ale přes to bylo rozumné tady Draca nechávat?? I když v poslední chvíli Draco hůlku sklonil jeho důvěru a všechno optimistické co je už dávno ztratil. A Harry mu to nehodlal ulehčovat.
Nepřítomně, částečně naštvaně si sednul na postel a sledoval jak Hermiona obskakuje Malfoye. Ron také seděl na posteli naproti Harrymu ale spíše koukal smateně.
Po půl hodině si k nim přisedla Hermiona a zkoumavě si je projlížela, hlavně Harryho. Chvíli panovalo trapné ticho.
,,Harry já vím že to pro tebe není jednoduché. To i pro nás není, ale měli jsem ho tam snad nechat??" Zeptala se trochu vyplašeně. Harry nad tím chvíli uvažoval, nechtěl se však hádat nejdříve si to chtěl pořádně promyslet než bude dělat nějaké závěry.
,,Vždyť já nic neříkám.! Ohradil se tichým a klidným hlasem. Hermiona vypadala že se jí ulevilo že na ně Harry nekřičí. Harry si ale připadal jako kdyby to nebyl on. Dříve by to v sobě prostě nemohl dusit. Za to teď je klidný. Měl dojem že od té doby co tu není Brumbál s nimi se dokáže lépe ovládat neměl však tušení proč.
,,Přežije?? Nebo mu vlastně vůbec nic není??" Zeptal se po další chvíli ticha.
,,Spíš je jen hrozně vyčerpaný s kletby Cruciatus, zřejmě ji na něj používali dost často."
,,Kdy by se měl probrat?" Zeptal se Harry, to byly asi jediné věci které ho zajímali a ne z důvodu toho, že by si dělal starosti.
,,Možná zítra, pozítří, pár hodin to určite trvat bude." Ron zatím nezůčastněně seděl a nic neříkal.
,,Hm tak když dovolíte já jdu spát." Ani se nesvlékl prakticky jenom mikinu a boty a lehnul si. Chvíli panovalo v místnosti ticho pak se ale i Ron a Hermiona ukládali ke spánku. Nikdo z nic ten večer už nepromluvil ani slovo.
Ráno se Harry probudil jako první. Docela ho to překvapilo protože se většinou probouzel jako poslední. Rozhodně né v tolik v kolik teď.
Posadil se a promnul si oči. Hermiona spokojeně ležela na horní palandě a Ron jako vždy chrápal. Harry nevěděl jestli ho neprobudilo zrovna to Ronovo chrápání nebo něco jiného. Ale na chrápání od Rona už byl zvyklí za ty léta co spolu strávili v jedné ložnici. Vstal z postele a šel se pro jistotu podívat na Malofoye.
Večer nemohl usnout pořád musel přemýšlet o tom co udělá nebo neudělá. měl spoustu otázek ale nevěděl o nikom kdo by mu na ne mohl odpovědět. jenom snad Brumbál, ale ten byl mrtvý. Při vzpomínce na to že teď se o Draca stará, když on ho chtěl původně zavraždit mu bylo na nic. Napadlo ho co by asi udělal Brumbál. Jak ho znal určitě by se o Draca postaral a snažil by se mu pomoct.
Přes to všechno se Harry nedokázal ubránit málemu pocitu lítosti k Dracovi. Vždyť on sám ví jak je kletba Cruciatus krutá. Koneckonců to je její úkol. Snažil se ten pocit už od začátku potlačit ale moc mu to nešlo.
Harrymu se ale nechtělo do toho se o Draca starat. Ale uvědomil si že už tím že ho vzal sem do domu se utvrdil v tom že by ho tam stejně nedokázal nechat. A jak by to asi vypadalo kdyby ho vyhodil teď z domu.
O téhle věci si to už tedy vyjasnil. Byla taky asi jediná s té další spousty k jeho smůle.
Neměl ponětí co bude dělat až se draco probudí a už vůbec nevěděl jestli to má říct řádu. Nakonec tedy usnul ale usmyslel si že to ještě musí pořádně probrat se svými kamarády.
Unaveně zamířil k Dracovi posteli. Když to ale uviděl musel si ještě jednou protřít oči jestli náhodou neoslepl. Draco na své posteli nebyl.
Rychle si vzal hůlku do ruky a pomalými ostražitými kroky obcházel postel. Ze srdce mu spadl obrovský kámen když zjistil že Malfoy jenom spadl z postele. Vzápětí mu ale přišla jiná věc divná. draco se sebou neustále škubal. harry ho tedy nějakým způsobem dal zpátky na postel a moc šetrně to zrovna nevypadalo. Když se postavil, byl docela udýchaný. Malfoy tedy nepatřil mezi lehounké lidičky. při takové námaze se mu to ale vyplatilo.
Malfoyovi se totiž shrnul rukáv na levé ruce a odhalilo tak jeho Znamení zla, které bylo do ruda rozpálené. Harryho v tu ránu napadlo co mu asi Voldemort chce. Zbývalo mu ale jem čekat, a doufat, že si Malfoy vybral konečne tu správnou stranu, a že nic neprozradí, že to jeom nehraje a nesnáží se Voldemortovi tak poskytnout nejaké informace. To byla také, čeho se nejvíce bál, že to je jenom pouho pouhá past.
Posadil se tak aby na Draca pořádně vydel. Nehodlal kvůli tomu svoje spící kamarády budit. Po chvíli stejně Dracovo škubání ustalo. Takže nebylo třeba někoho budit.
Hermiona se náhle probudila. Docela se Harryho polekala byla zbyklá se budit první. Hned si začala zběsile upravovat svojí neposednou hřívu. Za normálních okolností by se tomu Harry zasmál, ale dnes měl hodně špatnou náladu. Zvlášť když za okny zběsile pršelo.Počasí jeho náladu náramně vystihlo. Hemiona ho rozpačitě pozdravila. Harry jí pozdrav opětoval dost nevesele. Zdelil jí že se jde osprchovat at hlída Malfoye. Hermiona jenom přikývla. Byla zjevně ráda že se může sama dát do pořádku. S náladou na tom ovšem nebyla o moc lépe než Harry.
Celý den neproběhl moc optimisticky. Snažili se sice splnit všechny určené plány, ale moc jim to nešlo zvlášt Harrymu. Když už byl skoro večer Harry si měl něco přečíst z Černé magie. Vydržel u toho asi 5 minut. Po té chvíli třískl s knihou o stůl tak zuřivě, že Hermiona polekaně vypískla a Ron se sebou cukl. Hermiona neřekla vůbec nic, protože vědela že by s tím stejně nic neudělala. Harry se jenom popuzeně posadil a nevšímal si svých společníků.
Přeze všechno co se tady stalo nemohl vyhnat z hlavy Ginny. Nemohl na ní přestat myslet. Uvažoval proč si vlastně kupoval všechny ty knihy na Příčné. Ve finále ho dokonce napadlo, že by se mohl znovu podívat do Doupěte. To už mu vážně připadalo absurdní ,tak se radeji probral ze snění.
Zjistil že na něj celou tu dobu Ron z Hermionou mluví. Ale až ted je pořádně vnímal.Pochytil něco jako že si jdou zaběhat, že on nemusí že má fyzičku v pořádku ale že oni jsou na tom mizerně. Měl takové tušení že to asi nebude ůplná pravda, ale nechal je at jdou. Byl rád že mohl být chvíli sám, teda když nepočítal že musí hlídat Draca. Hermiona čapla Rona a spěšně vyšla z jejich pokoje.
Harry si s ůlevou lehl na pohovku. Měl v plánu si ještě jednou vše probrat. Moc se mu to nedařilo, jelikož moc nespal brzy na něj přišla ůnava. Snažil se být bdělý ale nevypadalo to příliš nadějně.
,Za chvíli príjdou........ nesmíš....... usnout.'
Říkal si pořád, ale nepomohlo to.
Nespal však ani půl hodiny a zase ho probudil ten zvuk jak ráno. Rychle se probral a vztáhl ruku po hůlce. Draco se sebou zase házel ale tentokrát hodně nepřirozeně. Harry se šel podívat na jeho Znamení zla. Trochu ho to vyvedlo z míry protože vypadalo jako kdyby mělo každou chvíli vzplanout.
Neměl navybranou musel přivolat Rona a Hermionu. Přišel k oknu, otevřel ho a vyslovyl zaklínadlo pro vytvoření Patrona. Musel po něm Hermioně poslat vzkaz, ža potřebuje její pomoc. Snažil se přitom moc nekřičet aby nepřipoutal nečí pozornost.Z hůlky vyletel jelen a rozběhl se tím směrem kde se mela nacházet Hermiona.
Harry spěšně zamířil k Dracovi. Netrpělivě nad ním postával a začínal být nervozní, že jim to tak dlouho trvá. Už se po nich chtel podívat, když oba jeho kamarádi vrazili do dveří. Byli oba rozcuchaní a vypadali vyplašeně.
,,Proboha Harry co se děje?" zeptal se udýchaně Ron
Harry jen kývl hlavou směrem k Dracovi. Hermiona k němu okamžitě přiběhla ale i potom co ho prohlédla bylo zjevné že ani ona neví co se děje.
,,Koukej." rekl Harry. Zdálo se mu rozumné informovat Hermionu o tom znamení a odtáhl Dracovi rukáv. Hermiona se jen zděšeně podívala.
,,Doufám že u sebe nemá hůlku? kdyby se náhodou probral." zeptal se Harry starostlivě.
,,Máš jí u sebe pod polštářem Harry sám si mu jí sebral." informovala ho Hermiona trochu popuzeně.
Všichni tři nad ním stáli a s menší dávkou strachu čekali co se stane. Malfoyovy vzdy ulízané vlasy byli ted rozcuchané a rozevláté. Začínal se sebou házet cím dál víc. Bylo téměř k nevíře, že tahle trojka se někdy bude starat o jejich nepřítele.
I přez to ze Malfoy měl světlou plet ted byl bílý jako křída. A pak ...... se probudil. Vymrštil se do sedu a byl narovnaný jako svíčka. Harry si všiml že má oči celé podlité krví, a vypadá skoro jak neživý. A taky že nebyl sám kdo si toho všiml.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 EILEENhp EILEENhp | 25. ledna 2008 v 19:37 | Reagovat

mne sa táto poviedka páči aj ked teraz čítam HP7 ..........to však neznamená že tu nechodím ......som rada že pribudla táto kapitolka.......len dúfam že dalšia príde čoskoro.......

2 Kiksa Kiksa | E-mail | Web | 11. února 2008 v 18:05 | Reagovat

pripajam sa k EILEENhp aby prisla coskoro nova kapitola lebo tato poviedka je uplne super !

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama