10. Noční výprava 2/2

28. srpna 2008 v 23:49 | Arya-Melody |  ...Hříčky osudu...
Čus lidi... dávám vám sem new kapču.. nebudu psát dlouhý uvody ale musím napsat že je moc dlouhá takže to musím rozdělit na dva kousky... takže se nelekejte ,... jináč se moooc těším na komentíky....

Zatáhli je do malého přístěnku na košťata, kde je pustili. Mel to připadalo hodně divné ale rozčileně se otočila na svého věznitele ani se nepodívala kdo to je a dala mu pěkný políček přímo do obličeje. V tomtéž okamžiku poznala kdo to je když osoba tlumeně začala nadávat do všeho možného. Byl to Sirius.
,,Sakra Mel? To sis nemohla vybrat lepší chvíli?" obrátil se na ní rozčileně s rukou na oku a skřiveným obličejem potlačovanou bolestí.
,,Já že jsem si měla vybrat lepší chvíli? Copak vás to popadlo nás zatáhnout do tohohle blbýho přístěnku na košťata hm??" odpověděla stejně rozčílená Mel. Dávala si ale moc velký pozor na to aby se nepřestala ovládat věděla jak by to pak dopadlo. Sirius to ovšem věděl taky a když si všimnul Melininých ohnivě žhnoucích očí které na něj upírala (stávalo se to vždy když byla trochu neštvaná nebo měla radost. Sirius si toho všimnul při jejich hodinách ale nic jí o tom neřekl.) Radši se zdržel dalších komentářů.
,,Ticho jde sem Filch!" ozval se za nimi James. Mel úplně zapomněla že tu je i Lily a on. Odvrátila pohled od Siriuse a podívala se na ně. James a Lily svorně nadskočili.
,,Co je??" zeptala se popuzeně šeptem. Byla naštvaná Sirius s Jamesem jim pokazili celou akci. Teď to zase budou muset bůhví jak dlouho plánovat.
Za starými skoro rozpadlými dveřmi se začali ozývat pomalé šouravé kroky spolu s tichým mňoukáním. James se jen varovně podíval na Melody ať je potichu a čekali až Filch odejde. Věděli s Lily, že oni tady taky nemají co dělat a nechtělo se jim dostat žádný školní trest který by byl tak jako tak ztrátou času.
Filchovi kroky se už ztratili v dálce když Mel znovu už normálně promluvila.
,,Proč jste nás teda zatáhli do tohohle přístěnku??…. Pokazili jste nám všechny plány." Dodala trochu vyčítavě a zamračila se na Siriuse, který už spustil z obličeje ruku. Načervenalé oko vypadalo dost odpudivě i v té tmě ale Mel si akorát řekla, že si to zasloužil.
,,Proč myslíš?? Kvůli Filchovi. Jestli ale chcete můžete zajít k němu do kabinetu se naprášit jestli vám to tak vadí, že jsme vás právě zachránili od průšvihu! Nás s toho ale prosím vynechte!" ozval se rozčileně James. Teď už Mel začínala mít pochyby jestli bylo správné Siriusovi takhle ublížit. Těkavým pohledem ještě jednou přejela jeho červené oko, které svědčilo o tom, že brzo zfialový.
Spíš aby se nemusela začít omlouvat než, že by to potřebovala vědět se zeptala na něco jiného.
,,A jakto, že jsme vás neviděli?? Celou dobu jsem se dívala okolo i předtím než jste nás chytli?" jen co to dořekla si vlastně uvědomila, že je to dobrá otázka. Podezřívavě se podívala na Siriuse ale hned se radši odvrátila aby se nemusela dívat na jeho oko za které mohla ona a podívala se na Jamese.
Vedle něho stála nezúčastněně a nervózně těkajícíma očima Lily. Podle toho jak se ošívala Mel hádala, že by už nejraději byla zpět v posteli. Ostatně ona sama se necítila nejlépe.
,,No, hádám, že jste si nás nevšimli." odpověděl za Jamese Sirius.
,,Obě jste vypadali vystrašeně tak jste nás přehlídli." přidal na vysvětlenou ještě James.
,,Jasný, a já jsem ve středu viděla jak se prochází Voldemort po Bradavicích. Copak si myslíte, že jsem úplně pitomí?" rozhodila ruce a vlasy se jí zaleskli ve svitu Jamesovi hůlky, který jí mezitím vytáhl spolu s Lily.
,,Siriusi o Lupinovi a o vás to vím tak proč ze mě děláš hlupačku teď?" moc jí nezáleželo na tom, že tam je i James dříve nebo později by se to stejně dozvěděl.
,,Cože? Ty si jí to řekl?" vyjel okamžitě na Siriuse. Lily ho chytla za paži a James se okamžitě uklidnil. Trochu ho vyvedl z míry Lilyin dotek.
,,Ne zjistili to sami. To si vážně myslíš, že to vykecávám každýmu na potkání?" ozval se trochu uraženě Sirius.
,,Promiň, nechtěl jsem …nemyslel jsem to tak."
,,Nevím jak vy ale mě už přestává bavit stát v přístěnku na košťata. Radši bych odtud vypadla." ozvala se poprvé za tu dobu Lily. Připadalo jí že by bylo nejrozumnější odtud odejít když se to začínalo takhle hrotit
,,Dobře," ozval se Sirius s nově nabitým elánem nedočkavého psa. ,,víme že se chcete dostat do knihovny se zakázaným přístupem. Můžeme vás tam propašovat pokud," zvedl varovně prst ,,budete dělat jen to co vám řeknem. Pak se bezpečně dostaneme tam i zpátky." Podíval se na Jamese který kývl na souhlas a lišácky se oba usmáli.
,,Jakto že to všechno víte? Vždyť my jsme si dávali pozor?" podívala se na Lily, která to očividně taky vůbec nechápala.
,,Musím říct, že v tomhle už máme trochu praxi. Můžete být rádi, že vám pomůžeme v tom mi věřte." odpověděl na to Sirius. Přešel ke starým dveřím otevřel je na pouhou škvírku aby se přesvědčil, že na chodbě opravdu nikdo není a vyšel ven. Za ním vyšli všichni zbývající v přístěnku.
,,Jamesi? Můžeme?" zeptal se Sirius potěšen tím, že dívčí osazenstvo noční výpravy vůbec nechápe o co jde. Dokonce si i liboval v nechápavém pohledu Melody. Musel se nad tím usmát.
James vytáhl zpod mikiny zvláštně vypadající plášť. Mel připadalo, že vypadá trochu jako čeřící se voda. Vypadal, že i na dotek musí být hodně jemný a hladký.
,,Nacpěte se k sobě nemáme moc času a nesmí nás nikdo vidět. Jsem ale zvědavej jak se tam všichni narvem. Nezapomínej Siriusi, že už i pro nás je to dost obtížný." oznámil se smíchem James.
,,Mám proto jenom jedno řešení. Prostě se na sebe budeme muset opravdu nacpat."podíval se vyzývavým pohledem na Melody, které to pomalu docházelo. Jiskra v jeho očích ale prozradila úplně všechno. Už zase začínala mít ten divný pocit v Siriusově přítomnosti. Rychle se radši podívala někam jinam.
Hned nato jí ale zaměstnalo úplně něco jiného. Kroky, které se stále přibližovali.
,,Rychle Lily pojďte sem!" zavelel potichu James. Mel s Lily okamžitě přiběhli k Jamesovi, který roztáhl plášť. Sirius šel hned v závěsu za Mel. Ve vteřině byli všichni schoulení pod pláštěm, který Mel připadal až moc malý na čtyři lidi.
Nebezpečně blízko Siriusovi, který si to náramně užíval se na něj musela ještě více namáčknout, protože se snažili co nejvíce dostat ke zdi aby do nich dosud neznámá osoba náhodou nenarazila. Lily na tom byla docela podobně až na to že James měl ještě práci z držením pláště takže neměl čas na to aby mu ruce poletovali ještě někde jinde.
Melody stála předkem přimáčknutá na Siriuse. V tom spěchu se nestihla postavit tak aby byla od Siriuse co nejdál. Ono by to asi ani nešlo pomyslela si vzápětí zoufale. Těžko by se dostala mezi Jamese a Lily.
Neznámá osoba kvůli které byli nuceni se rychle schovat pod plášť. (Mel došlo že je to neviditelný plášť) se objevila zpoza rohu kde opatrně zkoumala jestli je chodba do které se chystá vkročit bez nezvaných hostů. Melody šokovalo když se objevil úplně.
Byl to Malfoy. Pravý Lucius Malfoy. Mel v tu chvíli napadlo, že je asi sledoval. Co by tady asi v tuhle hodinu dělal. Navíc touhle chodbou se většinou vychází z Nebelvírské věže. Rozbušilo se jí srdce. Pak si ale uvědomila, že je vlastně pod neviditelným pláštěm. Takže jí Malfoy nemůže vidět. Pomalu si oddechla aby jí nebylo slyšet. Byli sice pod pláštěm ale nikdy neslyšela o tom, že by byl i neslyšitelný…
Sledovali Malfoye jak jde pomalu vpřed se vztyčenou hůlkou a očekává kdy něco zaslechne nebo uvidí. Po pěti minutách co se otáčel a prohledával místnost, při čemž otevřel i dveře do přístěnku na košťata. V té chvíli Melody děkovala Siriusovi i Jamesovi, protože by vážně nechtěla aby je tam Malfoy nachytal. Malfoy nakvašeně praštil rukou do zdi a pro sebe si zašeptal rozčíleně.
,,Však já tě jednou chytím." ty slova Mel zasáhla jak ledový nůž. Vyděšeně upřela oči na Malfoyova záda, který ještě pořád byl v chodbě a pomalu odcházel.V zápětí se však musela starat o Siriuse, kterému nebezpečně cukla ruka.
Rychle zareagovala a chytla ho za předloktí a upřela na něj pohled. Nemohla mluvit tak se snažila aspoň tímhle naznačit ať je potichu. James s Lily se vedle vyděšeně podívali na Siriuse, který teď už hleděl na Melody. Oči mu pláli. Ani nečekal, že s nim ta věta tolik zacloumá. Ale po doznění měl sto chutí Malfoyovi jednu pořádnou napálit.
Melody ho pěvně svírala za ruku a čekala až se Sirius uklidní. Malfoy nebyl ještě natolik daleko aby se mohli odhalit zpod pláště. A ona to nehodlala pokazit kvůli jedné větě. Sirius na ní smířlivě kývnul, že už si nemusí dělat starosti. Mel povolila stisk ale nepustila ho úplně podívala se však na Lily a na Jamese. Oba na ní hleděli vyděšeným pohledem s pootevřenými ústy. Mel jenom pokrčila rameny a radši se otočila zpět na Siriuse.
Chvíli tam tak ještě stáli. Melody držela Siriuse, který to očividně ani nevnímal, protože byl stále zaměstnaný myšlenkou o Malfoyovi. Štvalo ho, že stále nedal pokoj Melody i když mu to patřičně vysvětlil. Bál se ale hlavně o Mel.
,,Už je pryč, měli by jsme co nejrychleji jít do té knihovny." oznámila jim Lily. James stáhnul plášť, zastrčil si ho pod mikinu a rychlým ale potichým krokem vyrazili směrem ke knihovně. Mel ale musela trochu popohnat Siriuse, který vypadal jak kdyby nebyl při sobě. Nechtěla se s ním nijak zdržovat tak ho jednoduše čapla za ruku a táhla ho za sebou. Připadala si sice jak dozor nad dítětem ale to v té situaci nijak moc neřešili…
Přešli přesně ty chodby, které měli naplánované s Lil, až se dostali ke dveřím do knihovny. Zde nebylo těžké projít. Dveře nebyli ani zamčené. James jen opatrně nakouknul dovnitř jestli tam nikdo není. Potom všichni vpadli dovnitř.
Přešli velké regály plné zaprášených staře vypadajících knih až nakonec velké knihovny pro studenty. Byli tam staré mohutné dveře ze dřeva. James, jejich skupinu vedl, protože Sirius dál nezúčastněně hleděl z okna knihovny a zarytě uvažoval o Malfoyovi. James vyzkoušel zaklínadlo Allohomora, které jak čekali nefungovalo. Mel byal zvědavá jak to chtějí otevřít.
,,Siriusi,…. Siriusi!" ozval se už trošku hlasitěji James.
,,No,.. no??" otočil se na ně celý překvapený Sirius. Až teď si evidentně uvědomil, že už jsou v knihovně.
,,Potřebuju tvůj nůž, pokud to ovšem nechceš udělat sám." dodal trochu kousavě když si všimnul, že Sirius celou dobu vůbec nic nevnímal. Sirius se začal přehrabovat v kapse u kalhot. Po chvíli vytáhl kapesní nůž, na kterém bylo několik součástek k jinému použití. Přešel ke dveřím strčil špičku rozloženého nože do klíčové dírky a po chvíli kroutění se ozvalo tiché klapnutí svědčící o tom, že jejich cesta je zatím volná.
Po rychlém zkontrolování prostředí v knihovně se zakázaným přístupem vešli dovnitř. Mel vešla dovnitř jako poslední a přivřela za sebou dveře. Když se podívala zpět na ostatní Lily s Jamesem na ní zírali pohledem, který svědčil o tom, že oba nevědí co mají hledat. A Sirius procházel s rozsvícenou hůlkou všechny regály a tlumeným hlasem říkal názvy různých knih.
,,Lily,… no tak… proč jsme asi přišli… prober se!" řekla šeptem Melody a přešla kolem ní k opačné straně regálů než kde hledal Sirius. Lily začala také s hledáním na jiném místě. James ale stále zkoprněle stál na místě.
,,Vím, že vás asi ruším… ale co že to vlastně hledáte?" přejel pohledem všechny přítomné. A zastavil se vyčítavě u Siriuse.
,,Tichošlápku,.. tuhle cestu jsem absolvoval jen díky tvé schopnosti úžasného přemlouvání. Mohl by si mi teda říct proč tu vlastně jsme??" Sirius se podíval po Mel, která teď stála skoro vedle něj a natahovala se pro jednu zvláštně vypadající knihu s nápisem Vše o ohni a jeho vládců. Ruka se jí ale zastavila v polovině cestě k ní. Červeně se jí znovu zablesklo v očích. Sirius to viděl když byl u ní tak blízko. Věděl taky, že Mel se ani nebude moc chtít aby to věděl ještě někdo další než je Lily a on. Nezazlíval jí to ale byl fakt, že nebýt Jamese tak se teď někde plahočej s Malfoyem za zády. Vyhnuli se vysvětlováním o něm ale neměl páru jak se vyhnou tomuhle.
Mel nechala klesnout ruku zpět podél těla. Podívala se do stropu a vzdechla si. Už jí to přestávalo bavit. Přešla k Jamesovi rozhodně se k němu postavila a podívala se mu do očí.
,,Když ti řeknu, že před několika týdny se mi zjevil ve snu fénix a řekl mi, že kouzelnický svět bude brzy ve velkém nebezpečí nebo bude už si to tak přesně nepamatuju a sdělil mi, že je na mě abych ho před tím nebezpečím ochránila, mimochodem to nebezpečí je ve skutečnosti lord Voldemort a dal mi k tomu taky nějaké potřebné schopnosti asi mi věřit nebudeš že jo?" James na ní koukal s vykulenýma očima a pootevřenou pusou.
Lily se Siriusem, kteří oba drželi v ruce nějakou knihu se tvářili vyděšeně a opatrně se po sobě oba koukli. V tu chvíli jim v hlavě kolovala stejná myšlenka. Opravdu Melody dělá správnou věc? A co jí to vůbec popadlo?
,,Tak proto tu mám tohle." Ukončila to dramaticky Melody. Zvedla ruku. James se chvíli díval dost nechápavě do té chvíle než se Mel objevil ruce malý poskakující plamínek.
ZBYTEK V DODATKU
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama