10. Noční výprava 2/2 DODATEK

28. srpna 2008 v 23:51 | Arya-Melody |  ...Hříčky osudu...
DODATEK KE KAPITOLE
Arya-Melody alias. Melodya

Spokojeně se dívala na Jamese, který stále vykuleně zíral. Až se Melody rozesmála.
,,Netvař se tak vyděšeně. Je to v pohodě. Lily a Sirius o tom už ví." otočila se od něj a pro sebe se usmála při cestě k místu kde předtím byla.
,,A mohl by si nám pomoct s tím hledáním. Lily něco našla ve veřejné ale jenom malé nepotřebné zmínky. Teď už doufám víš co máš hledat." dodala ještě se smíchem. Natáhla se pro knihu, kterou předtím chtěla vyndat a opět se zarazila. Všichni přítomní stále koukali na ní místo toho aby hledali to kvůli čemu absolvovali tuhle cestu.
,,No tak co je??!" zeptala se už trošku podrážděně. ,,Nemáme snad něco na práci. Nevím jak vy ale já tady nechci strávit celou noc." přejela je všechny pohledem ale nejvíc ten pohled zabořila do Siriusových očí. Dlouze se na něj podívala malinko se usmála lišáckým úsměvem a pak se otočila zpět k té knize.
Až když jí sundávala tak si uvědomila co právě udělala. Vždyť právě balila Siriuse. Ona balila Siriuse. James se přidal k Lily, očividně byl ještě zmatený a Mel by se mu nedivila kdyby potřeboval ještě něco dovysvětlit.
Znovu se na Siriuse podívala teď už ale spíš nervózně. Pořád na ní zíral tím dychtivým pohledem. Když zpozoroval znovu ten její položil knihu na polici, kde předtím byla. Pomalu se posouval k Melody, která si už teď v žádném případě nepřipadala odvážně ani suveréně ani nic takového co před chvílí když vysvětlovala potřebné věci Jamesovi.
Byli sami v uličce mezi regály a jak Melody Siriuse znala tohle byla přímo chvíle, kterou by vyhledával. Pořád se k ní přibližoval a Mel se v tu chvíli proklínala. Neměla ponětí kde se to v ní vzalo. Ale věděla, že to neměla dělat. Aspoň si to z jednoho úhlu pohledu říkala. Po pravdě ten druhý pohled po Siriusovi přímo toužil. Sama teď už nevěděla proč to tak nechce. Nevěděla čím to bylo teď si na to ale nemohla vzpomenout.
Sirius byl stále blíž. Už se dotýkal jejích holých boků, které jí byli vidět když se jí vyhrnula mikina. Zajel rukou ještě pod tričko a držel jí jednou rukou kolem pasu. Měl příjemně teplé ruce a Mel se vyděšeně nadechla když ucítila jeho prsty. Sirius to zpozoroval a ještě víc jí k sobě přitáhnul. Mel se mírně snažila dostat z jeho sevření. Sirius jí pomalu zvedal ruku k jejímu obličeji. Která pro Melody byla na jednu stranu hroznou hrozbou a na druhou vítaný zážitek. V pravé ruce stále svírala onu knihu s kterou se zabývala už dlouho ale nestihla jí ještě otevřít.
Když se jí Sirius dotkl prsty holého krku Mel musela zavřít oči. Stále se tomu neznámému pocitu bránila. Šlo to ale hodně těžce mírně zaklonila hlavu. Připadala si šťastná. Jako kdyby jí Siriusovi dotyky mohli osvobodit od všeho dění tady na škole. Když se k ní naklonil Siriusův obličej otevřela oči. Cítila Siriusův zrychlený dech a jeho rychle bušící srdce. Podíval se jí do těch jejích ohnivě planoucích očí. Věděl čím to je, že je nemá zelené jako normálně. Pohladil jí po lícní kosti a prohlížel si chvíli detaily jejího obličeje. Mel se chvěli víčka. Slyšela jak o pár uliček dál spolu rozmlouvají Lily a James a smějí se. Sirius se k ní ještě víc naklonil už se jí chystal políbit ale ještě předtím se jí pořádně podíval do očí. Poté věděl, že Melody nebude odmítat jeho polibek. V jedné sekundě se k ní naklonil úplně a políbil jí.
Melody projel elektrický proud celým tělem. Cítila podivné chvění v konečcích prstů a připadala si jak nadnášená. Nic jiného nevnímala než Siriusův polibek. Mel zajela levou rukou pod jeho tričko a košili. Přejížděla po jeho svalnatých zádech a užívala si ten pocit. Když si Sirius uvědomil, že Mel se taky zapojila prohloubil ještě víc polibek. Pak se ale něco stalo.
Mel otevřela oči už je neměla ohnivě červené ale zase zelené. Jako kdyby jí někdo zakřičel do ucha co to tu dělá? Upustila knihu kterou měla v ruce na zem. Mírně od sebe odstrčila Siriuse vyndala ruku zpod jeho košile a poslouchala ozvěnu, kterou sebou nesl dopad té knihy. Vyděšeně se podívala na Siriuse.
,,Někdo sem jde." nevěděla jak na to přišla. Něco jí prostě říkalo ať odtud všechny okamžitě odvede. Sirius se na ní vyděšeně podíval. Neměl v plánu se ptát jak to ví ani nic jiného. Čapl jí za ruku Mel se ale ještě shýbla pro knihu na zemi když už se sem trmáceli tak ať je s toho nějaký užitek. Přeběhli k Jamesovi a Lily, kteří se teď horoucně ale potichu něčemu smáli.
,,Konec dýchánku musíme jít. Dvanácteráku honem plášť." James okamžitě vytáhl plášť zpod mikiny také se neptal jak tohleto zjistili. Lily se jen podívala vyděšeně na Melody. Všichni se urychleně namačkali pod plášť a už ani jeden z nich nemyslel na nic jiného než na to rychle se odtud dostat. Mel měla srdce až někde v krku. Jestli je tu načapají…
Jen co poslední cípy pláště spadli na zem někdo otevřel dveře. Mel nemohla věřit svým očím. Ve dveřích se majestátně tyčil Brumbál. Podezřívavě se díval okolo. Melody věděla proč. Nezavřela dveře a pokud se Brumbál projde po knihovně a zjistí jaká kniha zmizela. Bude mu všechno jasné.
Brumbál se zastavil pohledem přímo na nich. Nic ale neudělal. Mel k sobě tiskla onu knihu a modlila se v duchu ke všem svatým ať Brumbál odejde. Brumbál odešel ale do nitra knihovny se zakázaným přístupem. Potichu si pískal nějakou veselou melodii a tvářil se jak někdo kdo potřebuje pomoc u svatého Munga. Mel tohle ale vážně nepřipadalo moc veselé, dokonce si troufala říci, že je to dost špatná situace Brumbál zašel za úplně poslední regál a podle zvuků rozpoznali, že se přehrabuje mezi svazky knih.
Sirius poklepal Mel na rameno a naznačil jí aby se pomalu posouvala směrem ke dveřím. Až teď si všimla, že je Brumbál nechal otevřené. Podezřívavě se staženým obočím se podívala tam kde by teď měl být profesor Brumbál. Říkala si, že je blbost aby to Brumbál udělal schválně, že je divné jestli jim schválně nechal otevřenou cestu ven. Moc ale neváhala a dál se potichu plížila pod neviditelným pláštěm spolu s Lily, Jamesem a Siriusem.
Když už byli malý kousek ode dveří Mel si všimla, že Brumbál přestal pískat svou melodii. Chytla Siriuse za předloktí a dala si prst přes ústa aby pochopila ať se chvíli nehýbe. Sirius skupinku vedl, takže se okamžitě všichni zastavili. Melody napínala uši jestli neuslyší jiný podezřelý zvuk. Brumbál vykouknul uličkou přímo na ně. Byl daleko ale Mel znovu připadalo jako by je viděl. Pak se Brumbál znovu otočil a zase si pískal.
Popohnala Siriuse ať zase jde. Její touha potom aby byla už v posteli v Nebelvírské věži se svým modrým polštářem byla stále větší.
Prošli dveřmi pak přes veřejnou knihovnu pro studenty stále pomalu a potichu až se dostali k posledním dveřím. Sirius je pomalu otevřel prokouknul okolí a všechny popohnal vpřed. S pláštěm stále přehozeným přes hlavy běželi přes prázdné chodby. Říkali si, že v té tmě jim nohy nemůžou být vidět. Občas se ozval rozčílený obraz nějaké osoby ale nemohl na nikoho křičet, protože nikoho neviděl.
Melody byla ráda, když se objevili u Buclaté dámy. Stáhla ze sebe plášť a vděčně na ní vykřikla heslo. Buclatá dáma reagovala velice popudlivě. Aby ne. Byli už dvě hodiny ráno. Se spousty neměli by jste být už dávnou v posteli a také taky bych vám nemusela otevřít je pustila dovnitř. Mel prošla úzkou chodbou jako první.
Přešla k nejbližšímu krbu a vděčně se svalila na tu největší červenou pohovku co nejblíže u krbu. V ruce stále držela knihu z knihovny. Ostatní si také sedli. Lily si sedla vedle ni a James zase vedle Lily. Melody nebyla moc ráda, že má už zase vedle sebe tokajícího Jamese. Tentokrát ale asi neměl na tokání náladu. Za to mu byla Mel vděčná dneska už toho zažila až až.
Sirius si sedl naproti ní na křeslo. Ležérně se rozvalil a sledoval Melody, která se opírala o kraj pohovky a podpírala si rukou hlavu. Vlasy jí spadli na obličej ale nevšímala si jich zavřela oči. Chtělo se jí spát. Věděla ale, že bude muset něco určitě vysvětlit to by jí neminulo ani zítra. Chtěla to mít co nejdříve za sebou.
Teď když tady ale tak seděla na pohovce u dohořívajícího krbu jí pomalu přemáhal spánek. Ostatní účastníci nemluvili. Hádala, že James je ještě dost zmatený a všechno si to urovnává v hlavě. Lily je určitě taky unavená a nechce se jí mluvit ale vážně nevěděla co Sirius. Donutila se otevřít oči, dala si vlasy za ucho když zjistila, že je má přes celý obličej a podívala se na něj.
Sirius vysel pohledem na ní. Mel se toho trochu lekla když si vzpomněla co se stalo v knihovně. Radši sjela pohledem na krb. Neustále jí to vrtalo hlavou co to do ní vjelo. Připadalo jí jako kdyby to ani nebyla ona. Jako kdyby to byla její druhá ještě neznámá část, která se v tomhle co se dělo se Siriusem přímo vyžívala. Bránila se tomu ale musela prostě přiznat že to bylo přímo úžasný. Pořád si ale říkala, že to nejde, že bude jenom další čárka v Siriusově deníku. Ale už ani tímhle si nebyla jistá. Jestli Sirius je opravdu takový, jak si celé ty roky říkala.
Zírala pořád do zhasínajícího ohně. Sirius koukal na to jak se jí plamínky v krbu odrážejí v očích. Byli už zase sametově zelené. Přemítal nad tím co se stalo v knihovně. Tohle se mu ještě nikdy nestalo. Nikdy neměl takový pocit při polibku s tisíce jinými děvčaty na škole. Připadalo mu to skoro nemožné. Že by se opravdu zamiloval? To není možné.
Když pořád žádné otázky nepřicházeli a všichni tam seděli tak potichu. Tak se Melody s námahou zvedla. Trochu se zapotácela jak byla vyčerpaná. Všimla si přitom jak Siriusovi refleksně cukla ruka. Když se ale Mel dala do rovnováhy zase se uklidnil.
,,Půjdu spát,.. dneska toho na mě bylo trochu moc."
,,Já jdu taky." ozvala se Lily a zvedla se hned vedle Mel. James se za ní hned dychtivě otočil.
,,Neboj… tobě to vysvětlí všechno Sirius." Otočila se ještě omluvně na Jamese. Měla pocit, že si James zasloužil vysvětlení. Dost jim pomohl.
Prošla kolem stolu a okolo Siriuse, který měl křeslo zády ke schodům do dívčích ložnic. Snažila se na něj nepodívat ale ovládl v ní pocit, že by to nebylo fér. Měla v plánu se na něj jen mrknout a hned se zase odvrátit Sirius jí však provrtal pohledem až jí naskočila husí kůže. Málem zase upustila knihu, kterou teď držela v ruce. Otočila se zpět ke schodům tiše zamumlala dobrou a vyběhla co nejrychleji do jejich ložnice. V závěsu za ní šla Lily.
V ložnici už byli jejich dvě spolubydlící. Spali jak čekali. Melody jen přešla k posteli zastrčila knihu do nočního stolku, svlékla se do spodního prádla a zalehla do postele. V okamžiku usla. Poslední na co myslela byl Sirius a jak to bude pokračovat dál. Neřekla ani Lily dobrou. Lily ale také očividně neměla potřebu mluvit.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Jaune Jaune | Web | 30. května 2009 v 20:33 | Reagovat

hehe, já to říkám pořád, že je brumbál cvok xD jinak moc pěkná kapitola :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama