III.Příčná ulice I./II.

21. srpna 2008 v 0:17 | Arya-Melody |  ...Sobě nesouzeni...
Nazdárek všichni,... přidávám sem další kapitolu doufám že vás to potěší. Očekávala jsem že se budu nudit ale nakonec to tak nebylo ale napsala jsem aspon něco. Dávám to sem v rychlosti takže omluvte prosím nesrovnalosti které tam možná budou a chyby které tam budou určitě. Každopádně doufám že se vám bude líbit.;-) Dobrá zpráva je, že mě to zase chytlo.. Za pár dní přibudou i moje kreslené obrázky takže se máte na co těšit.
Arya-Melody

Hlavou mi proběhla jen jedna jediná myšlenka. Jak je tohle možné? Nikdy jsem neviděla něco tak úžasného. Jasně byla jsem unešená když jsem viděla hezké šaty ve výloze ale hned jsem šla radši pryč jen co jsem si všimla ceny. Tohle ale bylo něco co se jen tak nevidí. Všude byl slyšet šum hovoru. Dokonce jsem přemýšlela i o to, že se asi dám na náboženství a začnu aspoň za tohle děkovat bohu.
Pomalu jsem šla vpřed a zkoumala vše okolo. Ve Velké síni bylo pět velkých dlouhých stolů. Na každém bylo spoustu jídla, které bylo zjevně připravené pro studenty. Čtyři ze stolů byly naproti mně a jeden v čele místnosti, kde pravděpodobně seděli profesoři. Nebyl tam totiž ani jeden student. Všude jinde u stolů ale sedělo mnoho dětí různého věku. Někteří vypadali na jedenáct jiní na patnáct. Na dvacet tam ale asi nevypadal nikdo.
Nejvíce mě ale uchvátilo nebe místo stropu místnosti. Bylo trošku pod mrakem ale bylo úplně stejné jako venku. Prostě skutečné. Zírala jsem na něj s pootevřenou pusou a hlavou zvednutou abych na něj lépe viděla. Mraky se pohybovali po větru přesně jako venku když jsem se podívala z okna. Chvíli mi trvalo než jsem si uvědomila, že stojím na místě a že halas v místnosti trochu utichl. Dokonce na mě a profesora Brumbála skoro všichni pokukávali. Zjevně tohle nebyl normální přístup profesora Brumbála. A málokdy se asi stávalo, že jim sem na snídani chodili úplně cizí lidé.
Navíc jsem na sobě měla úplně jiné oblečení než všechny ti lidé tady. Až teď mi bohužel došlo, že v kouzelnickém světě se asi nebude nosit úplně to samé jako v mém bývalém světě. Nervózně jsem se začala ošívat a nervózně jsem pohlédla na Brumbála. K mému překvapení se usmíval.
,,Ahm,.. ," udělala jsem potichu aby mě neslyšelo tak moc lidí. ,,pane profesore?" jen co jsem se ozvala mě naštěstí Brumbál začal vnímat. To se mi teda docela ulevilo už mi začínalo být trapně.
,,Ou, promiň Susanah sedni si tady k Nebelvírskému stolu, profesorka McGonagallová ti pak vysvětlí další potřebné věci po snídani. Teď už mě čekají další povinnosti.
Postrčil mě k lavici, která vedla po celém rozměru stolu. Sedělo tam ale docela dost lidí, takže jsem byla docela naštvaná, že mě nechal v téhleté kaši. Bezradně jsem se rozhlédla jestli někde není aspoň nějaká volná mezírka. Nebyla. To je fakt skvělí. Pak jsem si ale všimla holčiny. Měla ohnivě rudé vlasy a zářivě zelené oči. Byla stará asi tak jako já, aspoň na to vypadala. Mávala na mě ať jdu k ní. V tu chvíli jsem děkovala všem svatým. Rychlým krokem jsem přešla k místu, kde seděla a co nejrychlejc hupsla do mezery, kterou mi mezitím uvolnila. Moje jediné přání bylo splynout z davem. Naštěstí ale přišla další záchrana.
Profesor Brumbál upoutal pozornost skoro všech v místnosti když začal mluvit. Jen posledních pár zvědavců mě ještě okukovalo.
,,Dobré ráno přeji všem. Vím, že to je pro vás neobvyklé, že po ránu vás zdržuji svým mluvením. Chtěl jsem ale upozornit na to, že tu máme novou žačku. Je přiřazená do Nebelvírské koleje takže doufám, že Nebelvír a samozřejmě i ostatní koleje ji pořádně přivítají."
Za tohle jsem fakt nebyla vděčná, žádný bouřlivý potlesk se nekonal jen pár žáků tlumeně řeklo ,,Ahoj" nebo ,,Čau" nevěděla jsem kde se to ve mně vzalo ale zvedla jsem ruku a nějakým nepřirozeným způsobem jsem malinko zamávala. Dokonce jsem na svý zmučený tváři vyloudila i úsměv. Pro mě to teda spíš bylo jak nějaký škleb. Hned potom jsem se ale hned chtěla propadnout do země a litovala jsem toho, že jsem tu ruku vůbec zvedala. Sklopila jsem hlavu a koukala na svoje zrovna nově koupený botasky. Moc nově teda nevypadali po tom humbuku co byl u nás. Brumbála už jsem radši ani nevnímala ale podle všeho nic zajímavého neřekl, protože se hned nato začalo jíst. Aspoň že tak, byla jsem ráda, že už jsem unikla velké pozornosti.
Někdo si za mnou odkašlal. Zvědavě jsem se otočila než jsem si uvědomila, že vedle mě vlastně sedí ta holčina co byla tak hodná a pustila mě si sednout vedle ní.
,,Je,… promiň já jsem trochu mimo s toho všeho tady.
,,Jo to jsem taky byla když jsem tu byla poprvé neboj nejseš jediná. Nedávno přijeli prváci takže ty jsou pomalu stejně mimo jako ty. A jsem Lily,..Lily Evansová "
,,Já Susanah, Simonsová jestli to chceš vědět a dík za to,.. no, ani nevíš jak jsem si připadala trapně."
,,To nic, já jsem byla v podobný situaci takže si to dovedu představit to jak ti asi bylo, ale už mám hlad tak nechceš se už najíst??"
,,Jo,.. no jo." jak já byla šťastná, že aspoň někdo tady na mě nekouká jak na turistu z Marsu. Lily jsem byla fakt vděčná. Začínala jsem si připadat jak dlužník který neplatí hypotéku.
Otočila jsem se ke stolu, kde se už všude míhali ruce a spousta obličejů. Bylo tu spousta dobrot. To nebylo jak u nás ve škole v jídelně. Tam jste tak jednou měsíčně dostali kuře jinak to byli samé smíchanice všeho možného. Neměla jsem ale moc velký hlad tak jsem váhavě čapla misku, kukuřičné lupínky a mléko co nejrychleji aby si mě hned zase někdo nezačínal všímat. Pak jsem to nasoukala do sebe a přemítala co mi to vlastně Brumbál říkal kam mám jít. A říkal mi vůbec něco??
Přejížděla jsem pohledem profesorský stůl. Brumbál seděl uprostřed dlouhého stolu. Měla jsem dojem, že většina učitelů už je asi pryč, pak už tam totiž seděl jenom vysoký velice hubený muž s protáhlým obličejem v tmavě modrém plášti. Napadlo mě, kde asi ty pláště čepice a vše to ostatní kupujou. Nikde jsem to totiž neviděla.
Najednou mi někdo zaklepal na rameno. Docela jsem se lekla a bleskově otočila. Stála nade mnou profesorka s tím přísným zevnějškem. Dnes vypadal mnohem přísněji než včera večer když mě vedla do ložnice.
,,Simonsová vy půjdete se mnou a vy také Evansová." Oslovila ještě Lily, která se také otočila. Vstala jsem z lavice spolu s Lily, která se na mě zvědavě podívala stejně tak jako já na ní. Profesorka si s tím vysvětlováním jak říkal Brumbál docela rychle pospíšila. Zarzilo mě ale proč chce také Lily.
Vstala jsem z lavice v závěsu za mnou i Lily a vyrazila jsem za profesorkou McGonallogovou, která už byla dobrých pět metrů před námi. Vyšli jsme z Velké síně a pokračovali za ní. Cestou jsem se zeptala Lily jestli ví kam jdeme odpověděla, že nejspíš k profesorce do kabinetu, takže jsme prý něco provedli nebo neví. Tahle zpráva mě moc nepotěšila. Pokud jsem ale věděla nestihla jsem za tu krátkou dobu ještě nic provést. Mlčky jsme šli dál za ní a já jsem si opět prohlížela chodby kterými jsme procházeli. Zase jsem si připadalo jak dítě které je poprvé v zoologické zahradě. Zaujatě jsem si prohlížela každý obraz až na to, že to bylo někdy docela náročné, protože jich bylo spousty a já je v té rychlé chůzi nestíhala všechny aspoň přejet pohledem. Až jsme nakonec dorazili ke kabinetu profesorky McGonagallové.
V místnosti nebylo doopravdy nic zajímavého. I když musím přiznat, že u většiny věcí jsem vůbec nevěděla k čemu jsou. Stejně tak jako v Brumbálově pracovně. Akorát tady jich nebylo tolik.
,,Posaďte se." řekla profesorka sedící už za velkým dřevěným stolem mě a Lily. Sedla jsem si na starou židli, u které mi přišlo že hrozí okamžitému rozpadnutí a čekala co nám profesorka řekne. Lily tu zjevně už párkrát byla, nikde se neohlížela naproti mně. Já pořád někde šmejdila pohledem jak pátravá kamera.
,,Jistě jste si už všimla slečno Simonsová, že studenti tu chodí oblékáni jinak než v mudlovském světě, proto tu je taky tady slečna Evansová. Doprovodí vás do Příčné ulice, kde si nakoupíte potřebné věci. O peníze se nemusíte starat vše to zařídí školní fond. Pro takovéto případy jsme tu připraveni." dodala ještě když už jsem se nadechovala k řeči. Napadla mě ale jiná otázka.
,,Potřebovala bych mluvit s panem Brumbálem bylo by to možné?" dosud jsem nezapomněla na to, že bych ráda věděla co se děje s rodiči. Ráda bych věděla jestli něco zjistil.
,,To vám teď nemohu říci ale určitě se najde chvíle kdy si s ním budete moct promluvit jistě vás někdy kontaktuje, teď ale k věci. Slečno Evansová vy určitě budete ochotná jít tady se slečnou Simonsovou že ano?? Půjdete tam již dnes nemůžu dovolit aby student v mé koleji nebyl patřičně oblečen a vybaven vším co potřebuje. Zde máte peníze," položila na omšelý stůl cinkající pytlík ,,naložte s nimi rozumně doufám že vy slečno Evansová to zvládnete," podívala se přísným pohledem na Lily, která mlčky přikývla na srozuměnou ,,určitě nepotřebujete nějaké věci ve nebelvírské společenské místnosti, že ne slečno Evansová??'' nečekala ani na odpověď vstala ze židle a přešla ke krbové římse, kde vzala do rukou misku s nějakým práškem.
Neměla jsem nejmenší tušení co tohle má znamenat. Lily se ale začala zvedat ze židle tak jsem jí napodobila a přešli jsem za profesorkou McGonallogovou ke krbu. ,,Přemístíte se pomocí letaxové sítě," udiveně jsem na ní vykulila oči.
,,Čím že se přemístíme?" ptala jsem se zmateně.
,,Ach, na tenhle drobný problém jsem zapomněla. Prostě si vezmete tenhle prášek do ruky vhodíte jej do krbu stoupnete si tam a vyslovíte příslušné místo kde se chcete objevit. Musíte to ovšem vyslovit zřetelně jinak by se mohlo stát, že se objevíte úplně někde jinde než by jsme chtěli."
Nezmohla jsem se na jediné slovo. Takže já mám vlést do krbu a čekat, že se objevím úplně někde jinde. A ještě k tomu hrozí, že to spletu a budu úplně někde jinde. To je vážně paráda. Nemohla jsem ale očividně nic dělat. Když jsem se koukla zmateným pohledem na Lily popohnala mě jen dál ať jdu první. Evidentně to byl normální cestovní prostředek jako u nás třeba auta. Tohle mi vážně scházelo pomyslela jsem si nabručeně. S mučícím ale odhodláným výrazem jsem si stoupla do krbu. Rozhodně jsem nehodlala být už od začátku nové etapy mého života nějaký ustrašenec.
,,Kam, že to jdeme?" zeptala jsem se ještě trochu třesoucím se hlasem.
,,Do Příčné ulice," ujala se slova Lily ,,drž ruce u těla a moc se nepohybuj a měj zavřenou pusu. Věř mi není to nejpříjemnější." poslední věta mě sice tak neuklidnila ale byla jsem jí vděčná za těch pár rad které mi dala. Profesorka stojící hned vedle ní se mi evidentně žádné rady chystat nedávala.
Vzala jsem si od Lily z misky, kterou mi podávala sypající se prášek a hodila si ho pod nohy. Vyšlehl obrovský zelený oheň. V jednu chvíli už jsem chtěla vykřiknou jednu z mudlovských nadávek jak by to určitě řekli kouzelníci pak jsem se ale zarazila když mi došlo že ten oheň nepálí. Koukla jsem ještě na Lily, která se povzbudivě usmála a netrpělivě mávla rukou tak aby to profesorka neviděla. S nejistým ale výrazným a zřetelným hlasem jak mi poradila právě Lily jsem vykřikla Příčná ulice.
Začalo se to semnou všechno točit a já ještě spěšně zavřela pusu. Ucítila jsem že se kolem mě také víří spousta popela. Občas jsem zahlédla nějaký jiný krb zevnitř u kterého jsem asi neměla skončit a pak jsem se najednou zničehonic objevila v úplně jiném krbu než jsem předtím byla. Stála jsem v krbu nějakého malého hostince kde bylo poměrně dost lidí. Překvapením jsem měla otevřená ústa. Když jsem si to uvědomila připadala jsem si dost komicky, protože většina těch co teď seděli na židlích se otočili směrem ke mně a překvapeně na mě zírali.
Vystoupila jsem z krbu a modlila se ať je tu Lily co nejdříve, protože ke mně přistoupil podsaditý kouzelník a trochu vyjeveně se mě zeptal. ,,Do Příčné?"
,,Ano do Příčné promluvil hlas za mnou." v tom všem jsem ani neslyšela, že se tu Lily objevila, ale myslela jsem že jí snad radostí obejmu.
,,Ááá slečna Evansová, rád vás tu vidím," rozzářil se hned kouzelník, většina lidí v hostinci už si začínalo všímat svých zájmů. Vypadalo to jako když ten pán uznal za vhodné že jsme tu všichni si šli po svém. ,,Byl jsem trochu zaskočen samozřejmě můžete jít ale trochu pozdě na nakupování do školy ne?" zeptal se zvědavě. ,,No tady Susanah se sem přistěhovala z ciziny takže jdeme nakupovat hlavně pro ni." dál už však neměla Lily v úmyslu něco říkat. Chytla mě za předloktí a táhla ke zdi, kde jsme zastavili.
,,Omluvte nás ale nemáme času nazbyt musíme se co nejdříve vrátit do školy znáte to." vytáhla hůlku zaklepala na jednu z mnoha cihel a mě se málem podlomila kolena když se cihly sami od sebe začali pohybovat tím způsobem, že se mezi nimi tvořil otvor velice podobný dveřnímu rámu.
Užasle jsem na to zírala. Lily mě však popadla za ruku a vtáhla mě do rušné ulice, která byla za tou pohybující se zdí. Pochopila jsem, že asi není nejlepší se vybavovat s tímhle hostinským. Rostržitě jsem zamumlala nashle a dál jsem se nechávala táhnout Lily.
Pak jsme se zastavili když se cihly vrátily na své místo. Až teď jsem se pořádně rozhlédla po ulici. Všude bylo spousta obchodů s velice podle mě netradičními názvy. Bylo to ale okouzlující. Užasle jsem zkoumala co se dalo. U jednoho obchodu byli vystavené sovy a kočky u druhého podivné hábity v kterých jsem viděla chodit studenty v Bradavicích. Pak tu byl obchod s těmi hůlkami, které jsem u každého viděla. Dále pak nějaký s bylinami. Pak s věcmi, které jsem ještě nikdy neviděla kam by jsem se velice ráda podívala ale Lily mi to rychle zatrhla.
,,Musíme nejdříve nakoupit co potřebujeme pak si kdyžtak dojdeme na zmrzlinu bereš?? A možná i do ostatních obchodů. Vím jaké to je když to všechno vidíš poprvé." usmála se na mě a já si radostí musela povyskočit.
Takže já jsem v Příčné ulici v kouzelnickém světě a budu nakupovat samé zajímavé věci do školy čar a kouzel v Bradavicích. Já a kouzelnice no to bude prostě úžasný.
Poprvé za tu krátkou dobu než se stalo to v mém bývalém domově jsem měla opravdickou radost. Aspoň fakt, že nejsem úplně sama mě dokázal zatím úspěšně držet nad vodou. A na malou chvíli jsem aspoň zapomněla, že jsem vlastně sirotek.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 ThomAcigata ThomAcigata | E-mail | Web | 6. května 2017 v 3:40 | Reagovat

Super Cialis 100mg Generic Cialis Usa Side Effects Of Keflex Cialis Da Disturbi  <a href=http://byuvaigranonile.com>viagra</a> Where Can I Purchase Cialis Pills Cialis Generic Levitra Viagra Propecia Scalp Folliculitis

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama