16. Návštěva 2/2

2. ledna 2009 v 19:15 | Arya-Melody |  ...Hříčky osudu...

Já se na to vykašlu... jenom co napíšu, že nám kleknul počítač tak nám ho dají dohromady, někdy začínám uvažovat, jestli ty všelijaký oznámení jsou k něčemu dobrý... no nic.. takže teď dobrá zpráva pc je už v pořádku.. takže se nenechte rušit u druhé půlky kapitoly... a těším se na komentíky.
Vaše
Arya-Melody


Mel otevřela oči až když uslyšela hovor lidí v Děravém kotli. Honem vyšla z krbu, aby mohla projít i Lily. Objevila se chvilinku na to. Společně vyšli z hostince a nejdříve si to namířili za panem Olivanderem.
V Příčné ulici moc lidí nebylo. Cesta byla namrzlá, takže obě šli pomalu. Navíc začínala být čím dál větší zima, až se Melody začínala těšit na útulné Bradavice. Pořádně se zachumlala do své teplé bundy, až se konečně dostali k místu, kde měli odevzdat neznámé věci v pytlíku.
Mel si oklepala z bot sníh a vešla dovnitř. Nad hlavou jí zacinkal varovný zvonek, aby prodejce věděl, že tu má zákazníka. Podržela devře ještě Lily. Ta byla také celá zmrzlá.
,,Myslím, že na zmrzlinu si asi nezajdem." Zasmála se Lily, když si sundávala rukavice. Melody se tomu zasmála spolu s ní a také si sundávala rukavice. V tuhle chvíli myslela jen na čaj, který by si ráda dala. Byla jí neuvěřitelná zima. To jí zase připomnělo její neschopnost. Nemohla si ale postěžovat jediným slůvkem, protože by to Lily mohlo začít být podezřelé.
Podívala se s měrem k pultu, kde se většinou objevil pan Olivander hned potom co uslyšel zvonek nad dveřmi. Přešla k pultu a naklonila se, aby lépe viděla za okraje regálů, kde byly v malým podlouhlých krabičkách všude hůlky zatím bez svého majitele. Všimla si, že ještě na pultu je další zvonek, tak na něj zacinkala. Podívala se na Lily, která jen pokrčila rameny a také přešla k pultu. Malá svítilna na něm vydávala jen chabé světlo. Venku už se začínalo stmívat, takže v obchodě bylo docela šero.
,,Haló, je tu někdo?" Zakřičela Melody a čekala na nějakou odpověď, které se jí nedostávalo.
,,Myslíš, že se panu Olivanderovi něco stalo?" Zeptala se v obavách po chvíli mlčení Lily. Její obavy ale byli zbytečné. Ještě to ani nedořekla a pan Olivander se přiřítil zpoza jednoho pultu. Pár posledních šedých vlasů na hlavě mu divoce vlálo a při cestě shodil pár hůlek z regálu. Nevšímal si toho a rychle šel dál k nim. Mel i Lily na to koulai se zvyženým obočím, ale nic neříkali. Pana Olivandera ještě žádná z nich neviděla takhle roztržitého. Nehodlali se v tom ale nijak hrabat.
,,Dobré odpoledne slečny. Omlouvám se za své zpoždění. Měl jsem v zadu něco na práci." Vyblekotal při rychlé chůzi, až se konečně ocitl naproti nim přes pult.
,,Tak,... co byste rády?" Zeptal se hned na to.
,,No, máme pro vás poštu pane Olivandere." Mel tak trochu nevěděla jak to má podat, potom jak se prodejce hůlek přiřítil.
,,Profesor Brumbál vám posílá,.." Melody se zasekla a začala po kapsách hledat ten konkrétní pytlík.
,,Snad si to neztratila Mel?" Zeptala se se zděšením v hlase Lily a vyčítavě se na ní podívala. Melody naštěstí ke své úlevě pytlík našla a vytáhla ho z jedné kapsy v bundě. Bylo vidět, že Lily si také oddychla.
,,Tohle." Dořekla a opatrně položila pytlík na pult. V tu chvíli si říkala, že už radši nikdy nechce být ničím poslíčkem.
Když Melody pytlík vytáhla pan Olivander měl úplně jinou reakci než jakou čekali. Čekali, že se k tomu vrhne a vyhrkne něco v tom smyslu jako Batylda, ale prodejce hůlek na to jen překvapeně zíral.
,,Nespletly jste se?" Zeptal se pan Olivander, ale stále koukal na pytlík a ne na ně. Melody ta otázka zmátla. Co je na tom tak divného, že mu Brumbál posílá nějaký balík?
,,Dal nám to přímo profesor Brumbál, takže ne, určitě jsme se nespletli." Řekla Melody. Chvíli tam tak ještě stáli, když si mezitím pan Olivander vzal do rukou balík. Pak Mel zdvořile řekla:
,,Tak my už radši půjdem,... nebudeme vás zdržovat." Když mluvila, tak si natáhla rukavice a drcla do Lily, aby s tím začala taky.
,,Ano.. ano.. mějte se hezky děvčata." Odpověděl pan Olivander, ale Melody si nebyla jistá, jestli vůbec vnímal něco z toho co řekla.
,,Tak.. nashle.." Rozloučili se a vyšli z obchodu. Za tu chvíli co byli v obchodě se počasí docela změnilo. Začalo pomalu sněžit. Jednotlivé vločky se pomalu snášely na kluzkou zem Příčné ulice. Mel počkala až Lily zavřela dveře než začala mluvit.
,,Pan Olivander má zřejmě špatný den. Divnější rozhovor s ním jsem nezažila." Prosklenou vytýnou se zadívala dovnitř obchodu. Pan Olivander tam už však nebyl.
,,Jo, je to divný. Co myslíš, že Brumbál posílal v tom pytlíku? Že na to tak divně koukal." Poznamenala Lily a vyrazili dál. Měli namířeno do Krucánků a kaňourů. Obě měli rády knihy, takže se chtěli - i přes zimu, která je sužovala - podívat na nějaké nové knihy. Sněžit začínalo čím dál víc, takže byli obě rádi, když se dostali do teplého prostředí obchodu z knihami.
Bylo tam více lidí než obě očekávali.
,,Ale ne. Budeme stát hodinovou frontu." Zaskučela Melody a prošla okolo přísně vypadající čarodějky, která už ve frontě stála s plnou náručí knih.
,,Prosím tě. To je právě nejlepší. Aspoň má prodejce hodně práce a nebude nás na každém kroku pronásledovat, jestli netýráme jeho knihy. Pojď." Obchod nebyl nijak veliký, ale bylo tam pár míst, kde mohli zalést za nějaké regály, aby si mohli nerušeně prohlížet knihy. Obě si zase sundali rukavice. Mel v dálce zahlédla dva může v rohu v černém. Jinak si jich nevšímala a přejížděla pohledem hřbety s názvy knih. Lily se dala na opačnou stranu. Narozdíl od Mel četla cokoli a nejvíce naučnou literaturu. Melody ale měla ráda všelijaké příběhy o hrdinech a bojovnících. Přecházela od jedné řady k druhé. Asi sedm metrů od rohu místnosti se zastavila a vyndala jednu knihu, která jí upoutala. Byla skoro celá černá až na zlaté písmo. Otevřela jí a chtěla si přečíst aspoň úvod, když uslyšela hlas. Nebylo to jako kdyby někdo stál kousek od ní. Chvíli o tom přemýšlela, až si vzpomněla na to jaký měla pocit, když slyšela Filche mluvit z Brumbálem o přepadení. Byl to úplně ten samí pocit. Nemohla tomu uvěřit.
,,Říkal jsem, že mu tu zprávu nemáš vůbec podávat. Říkal jsem ti to několikrát a ty si to Pánovi zla stejně řekl! Copak jsem nevysvětloval jak ho to rozčílí?!" Podívala se doleva. Stáli tam ti dva muži v černém hábitu. Už nehnula ani brvou a poslouchala dál jejich rozhovor. Větší z muž, který teď mluvil se snažil být tichý. Bylo ale poznat, že sním cloumá vztek.
,,Několikrát jsem vás všechny upozorňoval, že mu zprávu o té holce předáme až budeme vědět víc a ty si to zase nedodržel." Postava zaklapla knihu, kterou držela v ruce až to třísklo. S Melody to hrklo. Měla pocit, že se až moc dobře domnívala, kdo je ta holka.
,,Pánovi zla se nemá lhát. On to pozná. Vždycky to pozná. Ty nejsi můj pán a proto nemám žádnou povinnost tě poslouchat." Řekla druhá menší postava roztřeseným hlasem. Muž měl sklopený zrak k zemi. Bylo ale zřejmé, že nehodlá ze svého postavení nijak ustoupit. Chvíli panovalo naprosté ticho, při kterém se Melody snažila pomalu ani nedýchat, tvářit se neutrálně a dělat jakoby nic aby jí neodhalili až větší muž potichu zasyčel:
,,Jak myslíš. Tvoje volba. Počítej ale s tím, že teď už rozhodně nebudu schovívavý jako doteď." Knihu, kterou doteď držel v ruce vložil naštvaně zpátky do regálu. Hodil pláštěm a odpochodoval si to pryč. Melody se snažila aspoň u jednoho z nich zachytit jejich podobu. Musela být ale opatrná a přes knihy v policích se špatně vidělo. Cítila ale, že aspoň ten větší z můžů jí připadá postavou povědomí. Chvíli tam ještě potichu stála a čekala až odejde i ten druhý muž. To netrvalo moc dlouho.
Když byli dostatečně daleko oba, rychle dala knihu zpátky na místo a utíkala hledat Lily. Netrvalo jí to dlouho, jak očekávala stála u regálu s nápisem Obraná bílá magie, který byl její nejoblíbenější.
,,Nebudeš věřit tomu co jsem právě vyslechla." Řekla potichu s naléhavostí v hlase. Lily se na ní podezíravě podívala a čekala co z Mel vypadne. Mel rychle převyprávěla co slyšela. Nezmínila se ale ani slůvkem o tom, že to nevyslechla, jako normální člověk.
,,Myslím, že bychom měli jít. Už se mi tu ani v nejmenším nechce zůstávat. To radši tu chumelenici venku." Lily jen zakývala hlavou na souhlas.
,,Všechno to proberem až v Bradavicích. Jdeme." Urychleně se snažili vyprostit z obchodu. Melody šla první a večně se otáčela dozadu, jestli za ní Lily stále jde. Jendou když se otočila vrazila do nějaké osoby. Automaticky se omluvila a až pak se podívala dotyčnému do tváře.
,,Uhni!" Zasípala osoba a opovržlivě se na ní koukla. Byl to muž v černém hábitu. Melody na něj chvíli koukala a pak jí to došlo. To je on. To je ten co byl u nás při zavraždění mích rodičů a ten, který mluvil s tím dalším mužem. Měl tmavě hnědé vlasy a zvrásněný celý obličej. Pod okem měl dlouhou jizvu, kterou si Melody pamatovala z přepadení u nich doma.
Chvíli na sebe koukali a Mel si všimla, že i tomu muži už došlo, kdo do něj právě narazil. Jen co se ale Mel vzpamatovala strčila do něj vší silou, takže se muž skácel k zemi a ona i s Lily co nejrychleji vyběhli z obchodu. Ani se neobtěžovali zavírat dveře. Vyvolali rozruch, který Melody právě potřebovala získat.
,,Poběž Lily." Vykřikla Mel varování a obě triskem běželi chumelenicí směrem k Děravému kotli. Už ani nepomýšleli na to, že jim je zima. Prostě se jen chtěli dostat z Příčné ulice. Běželi co jim síly stačili v obavách, že se za nimi ten Smrtijed - Mel si to uvědomila hned potom co uviděla jeho tvář a hlavně tu jizvu - nerozběhne a nebude je pronásledovat. Melody si byla více než jistá, že až se dostanou do Bradavic už se nemají čeho bát. Výřili v ní všemožné pocity. Ne jenom kvůli tomu, že potkala Smrtijeda, který spolupracoval na zabití jejich rodičů, ale také kvůli tomu jakým způsobem vyslechla jejich rozhovor.
Když se dostali ke zdi Lily poklepala na jednu z cihel. Hned se před nimi začal tvořit otvor, jak se cihly od sebe oddalovaly. Vešli do malé místnůstky, která se před nimi objevila. V ní byl jenom sud neznámého obsahu a pár starých košťat. Vůbec si toho ale nevšímali a přeběhli ke dveřím naproti, aby se dostali přímo do hostince.
Uvnitř bylo narváno. Nebylo se čemu divit v tuhle hodinu většina mužů od rodin vyhledávala korbel piva. Podařilo se jim rychle dostat ke krbu. Ani se nešli pozdravit s hostinským Tomem, u kterého se vždycky zastavili na čaj. Buďto při příchodu nebo odchodu.
Lily, která šla tentokrát první si bez zaváhání nabrala prášek a šla jako první. Melody jí ani nevnímala, jak se horečně rozhlížela všude okolo, jestli nezahlédne lem toho ošklivého černého hábitu. Když Lily zmizela v zelených plamenech nabrali si prášek Melody. Hodila ho do krbu, kde vyšlehli znovu zelené plameny. Postavila se přímo do nich a vyslovila.
,,Bradavice." S úlevou se začala točit ve výru popela. S toho jak byla nervózní dokonce zapomněla držet lokty u těla, takže utržila pár ošklivých ran. Když se objevila v krbu profesorky McGonagallové Lily stála naproti a profesorka hned vedle ní.
,,Dobrý den paní profesorko." Pozdravila Melody a snažila se nedát najevo žádný rozruch. to bylo zvlášť těžké když by nejraději začala nadávat na to jak je nemotorná. Významně koukla na Lily, aby se uklidnila.
,,Dobrý večer. Stalo se něco?" Zeptala se podezíravě profesorka a přelétla pohledem z Lily na Mel.
,,Co by se mělo stát paní profesorko? Všechno je v pořádku." Ujistila ji Melody. Byla pyšná na to, že se jí jenom nepatrně zatřásl hlas. Profesorka na ně ale stále podezíravě koukala.
,,Tak,.. tak my už radši půjdem." Vyklouzlo z Mel. Čapla Lily za předloktí a vytáhla jí ze dveří profesorčina kabinetu. Při odchodu ještě cítila její zrak na zádech. Nakonec byla ráda, že se dostala z její přítomnosti. Vydali se do společenské místnosti.
,,Tohle bylo teda hezký zakončení dne." Prohodila po cestě Melody. Lily na to odpověděla mlčením.
Když dorazili do Nebelvírské společenské místnosti moc lidí tam nebylo. U jednoho z krbu seděli Sirius a James. Mel s Lily zamířili k nim. Vyčerpaně hupsly na jednu z pohovek naproti klukům.
,,Pozdrav by nebyl?" Zeptal se Sirius, když nikdo nic neříkal. Melody se na něj otráveně koukla.
,,Předpokládám, že jste byli za Mikem a Jackam ne?" Zkusil znovu navázat kontakt.
,,Jo, to teda máš pravdu." Řekla Mel.
,,A?"
,,Kdyby jsme neměli to děsně příjemný zakončení tak to bylo super." Odpověděla Lily místo Mel.
,,Co se stalo?" Vypadlo z Jamese. Melody se jenom blbě uchechtla.
,,No,.. na Příčný ulici Mel akorát potkala Smrtijeda, který byl u ní doma při... no vy víte. No tak jsme museli urychleně vzít roha." Řekla znovu Lily a schválně se vyhnula vyrázu ,,zabil její rodiče".
,,Nejhorší na tom ale je, že jí poznal. A evidentně to probírají Vy-víte-s-kým."
,,A tohle jste zjistili jak?" Zeptal se Sirius.
,,Vyslechla jsem jeden jejich zajímavý rozhovor." Odpověděla teď zase Mel. Sirius se chtěl ještě vyptávat Mel ho ale zarazila.
,,Půjdu si lehnout. Proberem to až někdy jindy." Zvedla se a šla do pokojde. Potřebovala být sama. To co se stalo v tom knihkupectví jí dalo naději. Naději, že by se přece jenom její moc mohla vrátit. Nechtěla se však oddávat té myšlence, aby pak byla zase zklamaná. Potřebovala si to všechno probrat a utřídit si myšlenky. Lily pochopila, že potřebuje být sama, takže Melody nikdo nerušil. A ten Smrtijed. Zajímalo by jí, jak moc je asi v tuhle chvíli pro Voldemorta důležitá. Byla by nejradši, kdyby zjistila, že si myslí, že je to jen fáma, kterou si někdo z jeho Smrtijedů vymyslel. Teď si ale nemohla být jistá skoro v ničem. Nakonec se šla vysprchovat a hned ulehla do postele. Byla vyčerpaná. Nejenom fyzicky, ale i psychicky. Z vděčností, že s ekonečně dostala do Bradavic, pak ulehla do postele a okamžitě usnula.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 LaFille LaFille | Web | 2. ledna 2009 v 21:28 | Reagovat

fajnová kapitolka a ta předchozí taky...

2 hwesa hwesa | Web | 3. ledna 2009 v 11:32 | Reagovat

jeeej, super kapitola.. teším sa na ďalšiu

3 Misha Misha | 13. ledna 2009 v 16:25 | Reagovat

Super kapitolka, jen se divím, že už se tam nevyskytuje Malfoy....:-)

4 Arya-Melody Arya-Melody | Web | 14. ledna 2009 v 20:04 | Reagovat

Neboj... nevymizel.....jen si dává přestávku...:D

5 Teresie Teresie | E-mail | Web | 20. ledna 2009 v 14:13 | Reagovat

Super kapča :o)) s tím Malfoyem jsem ráda, že tam ještě bude...je to pak víc napínavější :o)). Jinak mě trochu mrzí, že už moc nepíšeš o tom jak to mezi Mel a Siriem jiskří...Ale třeba to teprv zas přijde :o)). Jo a jsem zvědavá jak to bude s těma jejíma vlastnostma :o)), třeba se ještě po čase rozhoří nie? xD Těším se na další :o)) pááá ;o))

Terinka

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama