17. Informace

21. ledna 2009 v 21:24 | Arya-Melody |  ...Hříčky osudu...

Čus čtenáři.. jsem tu z další kapitolou... možná, že je příliš krátká ale informací je v ní dost... tak čtěte čtěte...!!!:D

Arya-Melody

Melody seděla na posteli a křečovitě svírala její okraj. Koukala na ten kousek oblohy, která šla vidět přes zamrzlá okna. Uběhl necelý měsíc. Do školy se už vrátili žáci a Bradavice byly už zase zaplněné. Všechno se vrátilo do starých kolejí, ale jen zdánlivě.
Mel před chvilkou s Lily už asi po tisíckráté probírali to, co se stalo v Příčné ulici. Mel to už unavovalo, byla si jistá, že Lily taky, ale nějak vázla řeč a tohle bylo jediné na co Mel dokázala myslet. Při tom věčném probírání ale nikdy nemohla říct Lily pravý důvod proč je tak nerózní. Od té doby co se ozvaly její schopnosti jen tak nepatrně se nic nestalo a Melody to strašně štvalo. Přímo se sápala po nějakém náznaku toho, že se jí moc vrátila. Z každé prkotiny, která souvisela s ohněm dávala za vinu svým schopnostem. Sirius byl jediný, který si toho všiml. Nic ale neříkal.
To byla další věc, kvůli které Mel šílela. Sirius je jak zkamenělý. I když si to Melody nechce přiznat štve jí to a hodně. Má ho ráda což nemůže popřít. Někdy si připadá i provinile. Kvůli rodičům. Připadalo jí divné, že řeší kluka místo toho aby smutnila. Zmínila se o tom Lily, která okamžitě zavrhla to, že by měla smutnit. Přímo řekla, že je jasné, že bude smutná, když se jí stalo něco tak hrozného, ale nemůže smutnit do nekonečna. Ještě dodala, že je navíc dobře, že nemyslí jenom na rodiče. To Melody uklidnilo.
Se Siriusem to ale bylo opravdu na štíru. Celé dny se každému vyhýbá, nemluví, divně se neustále mračí, jako kdyby nad něčím pořád přemýšlel. A dokonce nemluví ani s Jamesem, což je ještě divnější. Mel došla k závěru, že se něco děje a musela přijít na to co. Lezlo jí to na nervy, že Sirius se chová úplně jinak než normálně. Jako první důvod jí přišlo na mysl to, že ho prostě už nezajímá. Proč ale pak nemluví ani s Jamesem. Pamatovala si, že po každém rozchodu, který měl, tohleto rozhodně nevyváděl. Zvedla se s postele z úmyslem najít Jamese. Jedině on může vědět něco o tom co se děje se Siriusem. Sirius sice ani s Jamesem moc nemluví. Mel si ale byla jístá, že James o tom určitě něco ví.
Přešla přes společenskou místnost přes chodby Bradavic, až se dostala do Velké síně. Bylo tu málo lidí. Na večeři chodí studenti v nejrozšířenějších hodinách. Lily tu ještě taky nebyla šla ještě před večeří do knihovny. Zamířila si to k nebelvírskému stolu. Měla nějaké štěstí. James zavalený hromadami jídla seděl na lavici a něco žvýkal. Melody si to k němu přesměrovala a sedla si vedle něj. Musela to zdůraznit pořádným hupsnutím, aby si jí James vůbec všiml. Otočil k ní hlavu a až po tom co spolknul velké sousto něčeho co Mel nerozeznala, ani to nechtěla rozeznávat jí pozdravil.
,,Čus Mel, taky sis vyrazila na večeři?" Pořád koukal na jídlo a Melody připadalo, že jí vnímá jen okrajově.
,,Jo, dá se to tak říct." Chvilku bylo ticho a pak Mel znovu promluvila.
,,Poslyš Jamesi, mohl by si pro mě něco udělat?" James se na ni podíval a čekal co z ní vypadne.
,,Co se děje se Siriusem? Mám takový pocit, že ty si asi jediný, kdo by mi to mohl říct." James po ní hodil divný pohled a konečně se přestal přehrabávat v jídle.
,,Proč myslíš, že se s ním něco děje?" Zeptal se. Mel to dopálilo. Dělá ze sebe akorát hlupáka. Byla si jistá, že James jí to dělá naschvál.
,,Proč? Vůbec nemluví, což je u školní hvězdy v Bradavicích trochu divný ne? Navíc nemluví ani s tebou což je ještě divnější. Věčně se tváří děsně zamyšleně a moc ráda bych věděla o čem tak zarytě přemýšlí. Chová se úplně jinak. Nepoznávám ho." James na ni koukal pohledem já to věděl a převaloval v prstech kousek slaniny. Potom jí strčil do pusy a řekl:
,,Zamiloval se." Melody na něj vytřeštila oči. Čekala všechno ale tohle vysvětlení ne. Chtěla něco říct, ale nevěděla na co by se měla zeptat jako první.
,,Vysvětlím ti to. Zřejmě ti příjde divný, že někoho jako Siriuse Blacka rozhodí, že se zabouch. Jak sis jistě všimla Sirius se nikdy netajil tím, že má docela velkou slabost pro holky." Mel se uchcechtla.
,,Jo, to jsem si teda všimla." James nerušeně pokračoval dál.
,,No a teď najednou zjistí, že už nemá sebemenší potřebu mít víc holek než je třeba. Nechápe to, že zrovna jemu se stane něco takýho, o čem byl od malička přesvědčený, že ho to nikdy nepotká. Proto se chová tak divně." James se zatvářil, jako by to už Melody měla chápat. Mel ale na něj stále zvědavě koukala.
,,No ale stejně. Proč kvůli tomu tak vyvádí? A proč si vlastně myslel, že ho to nikdy nemůže potkat? To nechápu." James si povzdechl.
,,Dobře, tak teda podrobnějc. Možná tě to překvapí, ale Sirius neměl a nikdy mít nebude lehký život. Od dětství byl donucen si zapamatovat několik věcí: nikomu nedůvěřovat, takže se ani nesvěřovat, nedávat na jevo pocity a už vůbec ne ambice nebo touhy nebo cokoli jiného a to nejen kvůli tomu aby se chránil před okolím. Pokud je mi známo já spolu s Remusem jsme jediní v jeho životě komu se svěřil, a proto nehodlám jeho důvěru podkopat jenom kvůlu tobě." Dodal rychle když se Mel už nadechovala k další otázce.
,,Teď mu prostě příjde divný, že jemu může být dovoleno něco takového, když byl vychováván v místě, které je od něčeho jako je rodičovská láska úplně opuštěný. Teď přemýšlí o tom, jestli to má dovolit nebo ne a jestli to vůbec dokáže. Jestli to prostě není další výmysl jeho mozku." James skončil. Docela složitý vysvětlení pomyslela si Melody. Ale už to aspoň trochu chápala. Až teď jí došlo, jak málo toho o Siriusovi vlastně ví. Chvíli tam seděli a nic neříkali. Přemýšlela jestli se má zeptat ještě na jednu věc. Nakonec to riskla. Poškrábala se ve vlasech a nervózně začala.
,,Nevíš náh..." James jí nenechal domluvit a s úšklebkem řekl:
,,Doufám, že se mě nechceš zeptat do koho je zamilovanej. Myslím, že to víš i bez toho." Melody se zvedla. Tušila, že maličko zrudla. Takhle mluvit Jamese ještě nikdy neslyšela. Vždycky to byly jenom namyšlený řečičky před Lily. Docela jí překvapil.
,,Díky Jamesi a pozdravuj Lily až se uvidíte." Řekla na oplátku.
,,Neboj se, budu." Křiknul za ní James když už byla skoro pryč z Velké síně.
Tak proto to všechno mlčení. Nemohla uvěřit tomu, že se Siriuse opravdu zabouch. Jestli to teda je pravda. Kde vlastně teď je? Napadlo jí. Neviděla ho celý den. Byl zrovna víkend, takže se mohl snadno schovat. Chvíli přemýšlela, až si to namířila ke Komnatě nejvyšší potřeby. Napadlo jí, že by se tam ty její schopnosti mohli třeba probrat. Udýchaná se zastavila u prázdné zdi. Celou cestu běžela.
Když se vydýchala přešla třikrát kolem zdi a usilovně myslela na cvičiště. Nic. Žádné dveře. Tohle se Mel ještě nikdy nestalo. Zkusila to ještě jednou. Zase nic. Kopla do zdi a v tu chvíli jí to trklo. Je tam Sirius. Kam jinam by šel v tomhle mrazu večer? Nejlepší místo na přemýšlení je Komnata nejvyšší potřeby. Dá ti všechno. Rozhlédla se po chodbě. Nikde ani živá duše. Nakonec usoudila, že tu počká. Sedla si na zem kousek od místa, kde se obvykle objevovali dveře, skčila kolena a opřela si o ně bradu. Už se začínalo stmívat. Chvíli čučela bezmyšlenkovitě do zdi. Začínala na ni jít únava. Oční víčka začínali klesat. Mel se dostala do takového stavu, že i když si usilovně každou chvíli říkala teď vstanu, nevyšlo jí to. Pořád tam seděla jak zařezaná, až usla úplně.

Seděla na louce pod temně oranžovým nebem. Tráva okolo šustila ve větru a Melody koukala na jeden zajímavě tvarovaný mrak. Koukala na něj hodiny a pořád se nic nedělo. Ona ale stále seděla a trpělivě čekala. Až najedou s toho mraku vyšlehl obrovský ohnivý blesk zasáhl zemi a celá louka vzplanula ohněm....

Mel se s trhnutím probudila. Chodba byla úplně temná a někdo před ní klečel. Zpočátku nedokázala rozeznat, kdo to je až mžourala očima. Pak jí svitlo. Kdo jiný než Sirius. Konečně vyšel.
,,Co tady prosím tě děláš? Víš vůbec kolik je hodin?" Zeptal se jí.
,,No, popravdě,... nevím... nevíš ty?" Zeptala se ho a začala si mnout oči.
,,Kolem jedný." Chytil ji za ruku a pomohl jí postavit se.
,,Od kolika tady jsi?" Zeptal se jí hned Sirius.
,,Nevím, tak od sedmi. Šla jsem sem po tom co jsem si promluvila s...." Melody nedokončila větu a podívala se na něj. Chtěla si s ním přece promluvit.
,,S kým?"
,,Ale s nikým, nech to plavat. Přišla jsem sem kvůli tobě." Vyklouzlo to z ní ani nevěděla jak. Dokonce jí to ani nepřišlo nijak divné. Sirius se na ní zvláštně podíval ale nic neříkal. Problém byl v tom, že nevěděla jak pokračovat. A to že Sirius mlčí ji nijak nepřidává.
,,Co to s tebou je? Jsi jako vyměněný." Zase to z ní vyklouzlo úplně nekontrolovatelně. Začala si uvědomovat, že v tomhle rozhovoru se moc spolupráce asi nedočká. Koukla se Siriusovi přímo do očí a čekala co řekne. Jenomže z něj nic nevypadlo. Udělal úplně něco jiného. Začal jí líbat. Melody tak překvapil ten pocit co při tomhle vždycky mívala, že nevěděla co dělat. Tak ona si chce promluvit o důležité věci a nakonec je s toho tohle. Ani jí nenapadlo odporovat. Chytla ho kolem krku a užívala si ten pocit. Pořád se ale mírně držela zpátky. Sirius nezahálel. Po chvíli jí zajel rukou pod tu spoustu mikin co měla na sobě. Takhle to nosila pořád, aby jí nebyla zima. Po chvíli ho od sebe ale odstrčila. Kvůli tomuhle tady nebyla.
,,Počkej Siriusi. Já chci vysvětlení." Bylo vidět, že Siriusovi se ani v nejmenším do nějakého vysvětlovaní nechtělo
,,Bude ti stačit, že teď už se nic neděje?.... Prozatím." Dodal ještě, jak viděl, že Mel se na něj nesouhlasně dívá. Mel chvíli přemýšlela až kývla. Stejně teď neměla energii na to něco řešit. Siriusovi se ulevilo a zamířili si to do společenské místnosti. Mel věděla, že jestli někoho potkají, pěkně si to odnesou. Teď jí to ale bylo jedno.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Teresie Teresie | E-mail | Web | 22. ledna 2009 v 15:30 | Reagovat

Začíná se mi to líbit čím dál tím víc xD Sice byla opravdu krátká, ale o to dřív bude další že jo? Doufám, že se ty schopnopnosti brzy objeví :o) xD Těším se a zatím pá ;o)

Terinka

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama