20. Mám tě rád

13. února 2009 v 21:47 | Arya-Melody |  ...Hříčky osudu...

Máme tu výročí... 20 kapitola.. juchůůů.. plus bonus... mám tu pro Vás obrázek Mel... podle mě se poved, i když není dokonalý... měla to být Melody v ten den, kdy zaútočili Smrtijedi na její domov,... trochu se to ale opozdilo... teď jsem se ale konečně odhodlala to oskenovat a dát to ke kapitole... takže očekávám názory jak na kapču, tak na OBRÁZEK (moc to potřebuji chtěla bych vědět jak na tom sem)... pět komentů by se tam určitě mělo objevit...
Arya-Melody


,,Siriusi jsem v pohodě, nemusíš se mě snažit podpírat." řekla Mel se smíchem, ale už nejspíš po padesáté. Právě šla z ošetřovny spolu se Siriusem, který evidentně trpěl nějakým syndromem opatrovnictví. Slunce svítilo, i když bradavické pozemky byly stále plné sněhu.
,,Promiň, už jsem si na to zvyknul poslední dobou musím být neustále na pozoru." oplatil jí.
,,Ha ha ha, jako kdyby si neměl nic jiného na práci co?" řekla uraženě, ale v duchu se smála.
,,No a ještě řekni, že tě věčně nazachraňuju? Co?" dorážel stále. ,,Tenhle rok už ani nevím kolikrát."
,,To přeháníš. Děláš, jako bych šla z maléru do maléru. Bylo to jen párkrát." začala se Mel bránit. Šli dál a mezitím si povídali až došli k Buclaté dámě. Sirius řekl hned heslo a za okamžik se dostali oba do společenské místnosti, kde čekala Lily, jak jinak než s knížkou v ruce. Moc lidí v místnosti nebylo, jelikož byl víkend a odpoledne, takže studenti dováděli venku. Lily seděla v jednom z křesel pod schody do dívčích ložnic. Jakmile je spatřila vyskočila z křesla a rozeběhla se k nim. Objala Mel a zářivě se usmívala.
,,Říkala jsem si, že to Siriusovi trvá už nějak dlouho." řekla, když Mel pustila.
,,Sirius má totiž neustále pocit, že mě musí zachraňovat." odpověděla Mel Lily a významně se podívala na Siriuse.
,,Že si byla nemocná ještě neznamená, že ti všechno projde Brooxová."
,,Mám dojem, že zatím mi to prochází Blacku." Mel se snažila zachovat vážnou tvář, ale koutky jí nebezpečně cukaly.
,,Fajn, tak já radši půjdu ne? Musím stejně ještě něco zařídit." promluvila Lily a se smíchem vyšla ze společenské místnosti, ještě předtím se ale otočila zpět k Mel a řekla:
,,Za hodinu jsem zpět Mel. Potřebuju poradit." Mel se na ní zvědavě podívala a spojila zamračeně obočí. Vůbec nevěděla v čem by jí asi měla radit. Zrovna Lily. Došlo jí, že něco s učením to určitě nebude.
,,Půjdem se projít ne?" zeptal se jí Sirius a už nenavazoval na předchozí rozhovor.
,,Já si hodím jen věci nahoru. S Lily jste mi tam donesli strašně moc věcí." zasmála se Mel. Vzala věci Siriusovi z náručí a namířila si to do ložnice.

***
Zanedlouho se už Mel se Siriusem procházeli okolo Černého jezera. Bylo už trošku šero. Sirius měl na sobě teplé oblečení. Zato Mel byla jenom v mikině a nijak si nestěžovala.
,,Je zima." konstatoval Sirius.
,,A ty si jako myslíš, že budu chtít okamžitě zahřát. Na to neskočím Siriusi. Moc dobře víš, že to nepotřebuju, alespoň teď ne." zasmála se Melody jeho pokusu.
,,Ale ne, to jsem nemyslel... já myslel, jako že by si třeba ty mohla zateplit mě, když máš ty svoje schopnosti." řekl hned Sirius a šibalsky po ní hodil pohledem.
,,Já ti věřím. Ty to zvládneš." zasmála se znovu.
,,Ale někdy přece není špatné se zahřát ne?" zkoušel to pořád Sirius.
,,Ty nedáš pokoj co?" Mel se zastavila a stoupla si naproti němu. Sirius se k ní přiblížil a chytil jí i za druhou ruku, kterou měla volně spuštěnou k tělu.
,,Zaléží na tom s čím?" prohodil. Propletl prsty s těmi jejími a koukl se jí do očí. Skoro očekával to, že se zase zbarví do ruda. Nic se ale zatím nedělo.
Pomalu se jí přiblížil k obličeji až jí políbil. Mel jeho polibek opětovala, ale snažila se držet pod kontrolou. Uvědomila si totiž, že nehody s výkyvy jejích tělesných teplot se přihodí téměř vždycky, když je nablízku Sirius. Když se ale nic nepřihodila, tak se zcela oddala Siriusovi.
Sirius ji začínal líbat něžně, až přešel do dlouhého hlubokého polibku. Když se od Melody odtrhl cítil, jak se mu zrychlil dech. I Melody dýchala, jako kdyby za sebou měla překážkovou trasu. Vždycky, když jí políbil objevovali se v něm takové pocity, které nechápal. Teď to už ale neřešil. Hlavní bylo, že byl s Mel. Byli těsně u sebe, takže Sirius cítil, jak se Mel třese. Roztěkaně k němu zvedla oči. Miloval to, jak byla z něho vždycky doslova na větvi. Také si uvědomoval, že on na tom není o nic lépe. Obličej jí držel v rukou a pozoroval jí ho. Zastrčil jí za ucho pramen vlasů, který se uvolnil. Dal jí pusu na čelo a pořádně jí objal. Mel si to obětí nanejvíš vychutnávala. Sirius jí dost převišoval, takže se schoulila do jeho náruče a byla ráda, že ho má.
,,Měli by jsme jít do hradu. Lily na tebe čeká." řekl Sirius.
,,Neříkej, že tě to tady tak unavuje." zase se zasmála Mel. Sirius se tomu také zasmál a řekl:
,,To ani v nejmenším." Pustil Mel z obětí a dal jí letmou pusu. Pak jí chytl za ruku a obrátili se směrem k hradu.
,,Docela by mě zajímavlo v čem potřebuje Lily poradit." prohodila Mel. ,,Nenapadá tě něco?" podívala se na Siriuse, ale ten jen pokrčil rameny.
,,Já Evansovou,... promiň Lily moc neznám." pak se zarazil a zalapal po dechu, jako kdyby si právě na něco vzpomněl.
,,Co je?" chytla se toho hnedka Mel. Chvíli na něj koukala, co z něj vyleze, dokud se Sirius nezačal hlasitě smát.
,,Tak,.. tohle jsem vážně nečekal." prohodil ve smíchu. Mel ho bouchla do ramene.
,,Na to tě užije co?" nebyla ale naštvaná. Akorát trochu utrpěla její hrdost.
,,Myslel jsem, že to prohlédneš." řekl, když se výbuch smíchu trochu uklidnil.
,,Já bych ale vážně chtěla vědět, v čem potřebuje Lil poradit." snažila se Mel převést směr hovoru někam jinam.
,,Možná, že je to něco s Dvanácterákem." chytl se hned Sirius.
,,Vždyť to je už s nima v pořádku nebo ne?" zamračila se Mel. Sirius znovu pokrčil rameny a vyšli k hradu.
,,Co my víme. S Jamesem jsem už dlouho pořádně nemluvil. Myslím tím to, že jsme nemluvili o těhle věcech." řekl na vysvětlenou.
,,V poslední době jsme zaneprázdnění." uchechtl se a významně se na Mel podíval.

***
,,Tak mi řekni, co mám teď dělat." zakončila svůj dlouhý monolog Lily, při kterém Mel skoro usínala. Lily zrovna těžce dosedla na postel naproti Mel. Ještě před chvílí ale rozčileně stepovala po pokoji.
,,Mel,... Mel!" zakřičela na ní Lil. ,,Posloucháš mě vůbec?" řekla ublíženě.
,,Jasně že ano." probrala se Mel ze svých představ. Ne, že by Lilyino téma bylo nezajímavé. Bylo dokonce moc zajímavé, jenže Mel byla hrozně unavená, takže jí dělalo potíže se soustředit. Týkalo se, jak jinak než Jamese Pottera. Téma to bylo sice opravdu zajímavé, jenže se týkalo úplně bezvýznamného problému.
,,Nepříjde ti to ale trošku divný?" chytla se Lil znovu řeči. ,,Od prvního ročníku ho nesnáším a teď. Připadá mi to přitežení a vlasy."
,,Lil," řekla Mel unaveně a lehla si na postel místo aby jen seděla. ,,on ti řekl, že tě miluje?" zeptala se jí, aby si to všechno ujasnila.
,,Ano." řekla Lily umučeným tónem. Melody se rozesmála.
,,A tomu ty říkáš problém?" Mel si začínala představovat, jaké by to bylo, kdyby jí Sirius řekl, že jí miluje.
,,Vždyť je to bezvadný." znovu se posadila a podívala se na Lily. ,,Umíš si představit, jak by šíleli holky z našeho pokoje, kdyby tohle slyšeli?" Lily se konečně začala trochu usmívat. Představa, že jí další dvě spolubydlící roztrhají na kusy, až se to roznese se jí asi líbila.
,,Buď ráda. Víš kolik holek by teď chtělo být na tvém místě? Prostě to tak neřeš, a řiď se instinktem." usmála se na Lily, která už teď vypadala, že je klidnější.
,,Asi máš pravdu." řekla na konec a povzdychla si.
,,To jsem ráda, teď se ale půjdu projít. Potřebuju si provětrat hlavu." řekla Mel.
,,Prosím tě hlavně se snaž, ať se vrátíš bez úhony jo?" zbystřila hned Lily.
,,Neboj se. Teď už nehrozí, že by se mi něco stalo." Lily se ale stále tvářila nedůvěřivě.
,,Za chvíli jsem zpátky." Mel se zvedla z postele a vyšla z ložnice. Měla v plánu zase jednou projít Bradavice. Už dlouho neměla takovouhle procházku.
Rychlostí proběhla společenskou místnost. Měl asi hodinu do večerky. V devět už mají být všichni na své koleji, nějaký čas jí tedy ještě zbýval. Prvních pár chodeb rychle proběhla, než se dostala do úplně opuštěné části hradu, kde se mohla pomalu procházet. Nakonec se zastavila u jednoho z oken a dívala se na noční oblohu. Na to, že byla zima hvězd bylo vidět spousty. Sníh na pozemcích Bradavic se leskl, jak se od něj odráželo světlo z měsíce. Najednou Mel uslyšela nějakou ránu. Polekaně se otočila. Okamžitě se vzdálila od okna, aby nešla vidět. Snažila se najít to nejtemější místečko. Kromě temnoty v rohu tu ale žádný záhyb nebyl. Stejně ještě nevěděla, jestli to prostě nebyla jen polekaná kočka. Tak si stoupla tam. Před rohem byla socha staré čarodějky, takže nešla ani moc vidět. Stála tam ve skrytu asi pět minut. Pořád se nic nedělo. Čekala dalších deset. Stále nic. Začínala si myslet, že se jí to jen zdálo. Vyšla zpoza sochy a oprášila si kalhoty a záda od zaprášené zdi.
,,Mel?" bleskově se otočila. Naproti ní stál Sirius.
,,Bože Siriusi. To si byl ty před chvílí?" zeptala se ho a závan strachu byl okamžitě pryč.
,,Teď jsem sem přišel." řekl Sirius.
,,Aha a co tady vlastně děláš?" zeptala se ho Mel. Teď doufala opravdu, že se jí předchozí zvuk jen zdál.
,,Šel jsem se projít. Radši už pojď. Za chvíli bude devět." poznamenal hned.
,,Jakoby ti někdy vadilo porušovat školní řád." usmála se na něj Mel. Přešla k němu a dala mu letmo pusu. Sirius jí chytl za ruku a vyšli společně ke společenské místnosti.
,,Jak dopadla rozmluva s Lily?" zeptal se. Mel se uchechtla.
,,Řešili jsme trauma ohledně Jamese. Řekl jí, že jí miluje a nevěřil by si tomu, jak s toho byla Lily vedle."
,,Co si jí na to řekla?"
,,Řekla jsem jí ať to tolik neřeší, ať se řídí instinktem."
,,Páni, ty se v tom nějak vyznáš." řekl Sirius bezmyšlenkovitě, ale ani se na ni nepodíval. Mel po něm hodila pohledem.
,,Proč myslíš?" zeptala se ho. Sirius se najednou zastavil a řekl:
,,Co,.. cože?"
,,Posloucháš mě vůbec?" zeptala se ho Melody se smíchem.
,,Promiň nějak jsem se zamyslel." řekl. Přešel k ní a postavil se zády k chodbě, kterou před chvílí přišli a objal jí tak jako odpoledne. Mel byla trošku zaražená, ale položila si bradu na jeho svalnaté rameno a užívala si ten pocit. Když na ní Sirius začal mluvit otevřela oči, které měla zavřené a podívala se do chodby za Siriusovi zády. Zděšením vyvalila oči. Opřený o zeď s rukama v kapsách tam stál Malfoy a posměšně se šklebil. Mel bylo jasné, že v jedné z kapes v ruce pevně svírá hůlku. Také jí došlo, že tu ránu, o které si začínala myslet, že sí jí vybájila určitě spůsobil on. Ještě více se přitiskla k Siriusovi, částečně proto, aby ho zaměstnala a částečně proto, že si znovu vzpomněla na setkání s Malfoyem na ošetřovně, což jí dovedlo k další vlně nervozity.
,,Teď mě zase neposloucháš ty co?" zeptal se Sirius a odtáhl se. Mel se jen pousmála, protože na nic víc se ani nezmohla. Musela zajistit to, aby se Sirius ani za nic neotočil. Moc dobře věděla co by následovalo. Nechtěla to v žádném případě riskovat.
,,Tak půjdem, nebo vážně příjdem pozdě." řekla a nervózně vyšla se Siriusem, který jí omotal ruku kolem ramenou a ona jemu kolem pasu. Modlila se, aby se Sirius neotočil. Než zabočili za další roh, tak se mírně otočila tak, aby si toho Sirius nevšiml. Malfoy tam už ale nebyl. Částečně jí spadl kámen ze srdce, že aspoň dneska nebudou žádné scénky.
Za chvíli už došli ke společenské místnosti. Sirius řekl heslo a Buclatá dáma je- sice z brbláním, že to máme jen tak tak - pustila dovnitř. Myšlenky na Malfoye Mel z hlavy okamžitě vyhnalo dění v místnosti.
Se Siriusem si to namířili k jedné z pohovek a chystali se na ni usednout. Byla otočená zády ke vchodu do místnosti, takže si nevšimli toho, že už tam někdo sedí. Zasekli se až když si všimli dotyčných osob.
James s Lily spolu napůl seděli a napůl leželi na pohovce v objetí hlava nehlava a vášnivě se líbali. Mel se Siriusem na ně koukali s pootevřenými ústy a nevěřili svým očím. Když u Mel přešel počáteční šok koutky úst jí začali nebezpečně cukat. Hodila po očku po Siriusovi, ten ale stále stál a vyjeveně zíral na dění před nimi.
,,Ehm, ehm." vzpamatoval se konečně a nasadil vážnou tvář. Mel si ale všimla, že Sirius nemá daleko od toho aby se rozesmál. Stejně jako ona. Lily s Jamesem od sebe urychleně odskočili, až se Mel divila jak to zvládli tak rychle. Oba se odstrčili až úplně na opačný konec pohovky.
,,Vy,.. vy už jste tady?" vyklouzlo z Lily. Byla červená od hlavy až k patě. Mel hádala, že se snažila prolomit ticho, jenže po tomhle nastalo ticho ještě hlubší. Po chvíli Sirius promluvil.
,,Jo,.. to teda jsme." ještě pevněji k sobě přitáhl Mel. Nastala další chvíle ticha.
,,No,.. tak mi radši už půjdem." vysoukal ze sebe prozměnu James, který byl stejně jako Lily celý vyvedený z míry. Sirius na to jen kývnul hlavou. Oba se sebrali z pohovky a zamířili si to ke vchodu ze společenské místnosti.
,,Je po deváté." hlesla Melody. Snažila se, aby nešlo poznat, že je na pokraji výbuchu smíchu. Lily s Jamesem evidentně nepochopili obsah té věty a vyjeveně na ní hleděli.
,,Večerka." uvedla to na pravou míru. Oba pokývli hlavou, že rozumněli a otočili směr ke schodům do ložnic a každý šel do té své.
Jen co Sirius s Mel zaslechli zabouchnutí dveří vypukli v tlumený smích. Snažili se být potiší, protože kdyby smích nechali volně proudit šel by určitě slyšet až k Lily a Jamesovi.
,,Chudáci, proč si je tak trápil?" řekla Mel v přestávce smíchu a sedla si na pohovku, kde se ještě před chvílí muchlovali Lily a James.
,,Vždyť si to zasloužili, za těch sedm let trápení, když jsme museli poslouchat jejich hádky." řekl se smíchem Sirius.
,,Tak to mi pak řekni, co by jsme si zasloužili my?" zeptala se Mel. V tuhle chvíli úplně zapomněla na Malfoye. Tohle vážně nečekala.
,,To radši ani nechci vědět." řekl Sirius stále se smíchem. Poté se mezi nimi rozhostilo ticho. Sirius jí hodil kolem ramen ruku a Melody si opřela hlavu o jeho tělo. Přesně cítila jeho oddechování. Bylo to uklidňující, až si začínala myslet, že tu usne. Po chvíli Sirius ale promluvil.
,,Mel?" zeptal se váhavě. Melody mírně zvedla hlavu, aby mu viděla do očí. Zvědavě se na něj podívala a tím mu dala najevou, aby pokračoval.
,,Mám tě rád, doufám, že to víš." něžně se na ní usmál, ale přece jenom byl trochu nejistý. Mel připadalo, že se mu hlas trochu zadrhával v hrdle. Stejně se to ale nádherně poslochalo. Naklonila se k němu a vtiskla mu polibek.
,,Vždyť já tebe taky." řekla potichu a usmála se. Uvědomovala si, že byla pro Siriuse natolik důležitá, že mu to dalo pěkně zabrat něco takového říct. Zase mu byla o kousek blíž v jeho životě. V tu chvíli se cítila tak bezpečně a dobře, že věřila, že už jí nic nehrozí.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Klikni....

....

Komentáře

1 LaFille LaFille | Web | 15. února 2009 v 12:25 | Reagovat

to byla další skvělá kapitolka jen tak dál...a obrázek taky super!

2 Teresie Teresie | E-mail | Web | 15. února 2009 v 17:28 | Reagovat

Nádhera!!!! :o)) Tohle byla moc pěkná kapitolka :o)) Jsem zvědavá jaký problémy jim bude dělat Malfoy xD . A jinak ta Lily s Jamesem xD z toho jsem nemohla xD. Píšeš moc pěkně a já už se nemůžu dočkat pokráčka :o))

Terinka

3 Arya-Melody Arya-Melody | Web | 19. února 2009 v 19:14 | Reagovat

Terez ty tvoje komenty mě vždycky dostanou... musím se u toho smát...:D jsou moc pěkný, takže ti za ně moc děkuju.... a tobě taky LaFille...

4 nat nat | Web | 15. března 2009 v 14:21 | Reagovat

hrozně hezké,píšeš nádherné povídky a podle mě ten obrázek je velmi povedený,už se těším na další kapču :o)

5 Jolly Jolly | 23. dubna 2009 v 15:40 | Reagovat

Heskkýýýý moc se ti to povedlo nemužu se dočkat na další kapitolu xD

6 Arya-Melody Arya-Melody | Web | 2. května 2009 v 23:49 | Reagovat

[5]: to jsem ráda, že se ti to líbilo... budu se snažit něco vytvořit, ale nějak se mi poslední dobou nedostává času,... takže se omlouvám.... ale budu se snažit...:D

7 Arya-Melody Arya-Melody | Web | 2. května 2009 v 23:50 | Reagovat

[4]: stejně tak jako u Jolly... já jen,.. aby ses necítila ošizená... všem moc děkuju za komenjty...:D

8 Arya-Melody Arya-Melody | Web | 2. května 2009 v 23:50 | Reagovat

o bože... já už ani neumím psát..:D

9 Jaune Jaune | Web | 30. května 2009 v 22:04 | Reagovat

určitě umíš, tak se snaž a vykouzli nám další kapitolku xD

10 Sawarin Sawarin | Web | 15. června 2009 v 2:43 | Reagovat

No páni.. Dneska jsem narazila na tuhle povídku a celou ji přečetla.. Je nádherná.. Vážně moc.. Strašně se mi líbí, jak se stále rozvíjí vztah mezi Melody a Siriusem.. Ten konec tyhle kapitoly byl vážně sladkej..:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama