5. Náhlá přeměna

15. února 2009 v 19:42 | Naomi |  Kouzelná říše

Konečně jsem napsala další kapču. Děkuji Bláně, Ketty a Moreen za komentáře a že si čtete moje kapitoly.
Omlouvám se za chyby a prosím dejte se do čtení. Vaše Naomi


5. Kapitola
Náhlá přeměna
Všichni už byli ve vstupní síni a čekali na profesora Tora až je odvede do společenské síně. Vstupní síň byla ohromná. Místnost byla ve tvaru čtverce. Všechno tam bylo z mramoru - stěny, podlaha, čtyři válcovité sloupy každý byl umístěn v jednom rohu místnosti. Uprostřed místnosti stála menší socha v podobě červeného draka a mořské panny. Úplně dole v pravém dolním rohu sochy byli vyryty rukopisy Mirandi a Dallliona. Naproti vstupním dveřím se tyčili do výše velké dveře, které vedly do společenské síně. Strop tam žádný nebyl. Nic tam nebylo jenom černo černá tma. V každé takovéhle místnosti vždycky bývala zima a všechno tam bývalo tak chladné a studené, ale tady ne. Místnost měla něco kouzelného v sobě. Třeba to dělali svíčky visící na stěně, které dodávaly místnosti teplo nebo její velikost, která dodávala místnosti přepych. Po obou stranách místnosti vedly schody dál do dalších místností a síní. Každý už byl nedočkavý a hladový a těšil se do svého pokoje až si lehne. Po dlouhé cestě byl každý unavený.
,,Tak co v jaký koleji ste? Já a Naomi sme v koleji Vody." Vyhrkla Gilda na Paula a Mariku, když se k nim připojili.
,,To je dobrý, protože já jsem taky ve Vodě." Radoval se Paul.
,,Faktis jo. Tak to je bomba. A co ty Mariko."
,,Ani se neptej." Řekla naštvaně Marika.
,,Takže si v koleji Ohně, ale to je taky dobrý aspoň tě můžu vyzvat na souboj tedy až budeme moc." Řekla Gilda a pokračovala. ,,Víte co mi brácha říkal, že tu dělají to nejlepší jídlo v celé kouzelnické řiši, no kromě mého taťky to je ten nejlepší kuchař. Taky proto vlastníme tu nejlepší kouzelnickou restauraci. Někdy vás tam musím vzít."
Chvíli tam ještě všichni stepovali a prohlíželi si místnost.

,,Tak už jsem zde. Promiňte za zdržení musel jsem jít uložit kouzelnickou kouli. Zachvíli vejdeme do společenské síně, kde na nás všichni čekají. Jenže něž tam vstoupíme musím vám zdělit jednu informaci. Zítra v devět hodin dopoledne se všichni sejdeme tady abych vás provedl celou školou a jejím areálem. No řekl bych, že povídaní už bylo mnoho. Teď půjdeme do společenské síně. Nalevo se do řady za sebou postaví studenti Vody a hnedka vedle se postaví do řady za sebou studenti Ohně. No tak šup šup. Mám už hlad." Řekl profesor Tor a uchehtl se.
Dveře se začali pomalu otevírat. Před studenty se rozzářilo světlo svítící z místnosti a hlasitý potlesk studentů.
Páni, to je nádhera. To jsem snad nikdy neviděla. Určitě jsem to neviděla. Ta místnost je větší než samotný kostel. To byli první Naominy myšlenky, které jí rychlostí větru proběhli v hlavě.
Místnost byla opravdu velikánská a kouzelnější než ta předtím. Taky tu bylo vše s kamene. Síň měla tvar obdelníku a ve zdech byli dlouhý barevný okna. Mezi okny stály různě vytesané sochy. Skleněnou střechou proudilo světlo milionů hvězd. Na podlaze byl uprostřed rozláhlý dlouhý červený koberec, na kterém teď procházeli prváci. Na každé straně místnosti stálo deset delších stolů, které se lámaly pod tíhou jídel. Okolo stolů seděli na vysokých žídlí studenti z vyšších ročníků a jásali. Před prvákama se táhl dlouhý stůl a u tohoto stolu seděli profesoři a profesorky v čele s ředitelem školy. Jásot a tleskání se utichlo, aby ředitel mohl přivítat studenty. Na ostrově bylo zvykem, že studenty prvního ročníku a návštěvíky školy přivítají víc krát. Nejdřív zástupce školy a pak samotný ředitel. V tomto případě ředitelka.
V místnosti nastalo ticho. Osoba, která seděla uprostřed stolu se zvedla a promluvila.
,,Vítejte v škole Vody a Ohně. Jsem ředitelka školy paní Raillinová. Je mi potěšením přivítat studenty s tak honosným počtem a pevně věřím, že si tuto školu oblíbíte jako mnoho studentů tady u nás. Naše škola se může chlubit s tak vynikajícími žáky jako má naše škola a vy se stanete jednimi z nás. Vidím vám na očích, že už máte hlad. Tak tedy zasedněte každý do své koleje a dejte se do jídla a vy ostatní také." Skončila svůj proslov ředitelka a sedla si zpátky na svoji židli.

U stolu, u kterého seděla Naomi to překypovalo jídlem. Grilované kuře, opečené brambory, rýže, plněné bramborové knedlíky, zelí, vepřové plátky, hovězí stehýnka, hranolky, dýňová buchta, ořechové závinky, pět druhů džusů a dalších vynikajících pokrmů.
Naomi se seznámila s dalšími členy koleje. Poznala bratra Gildy, který nebyl tak upovídaný jako Gilda, ale byl sympatický i pohledný.
Po celé jedné hodině se znova ozvala ředitelka Raillinová.
,,Vidím že jste se do syta najedli. Řeknu vám že já taky. Musím poděkovat našim kuchařským umělcův, že jídlo pro začátek školního roku připravili velmi dobře a velmi chutně. Pomalu můžete odcházet do svých kolejí. Dobrou noc." Popřála jim ředitelka.

,,První ročník koleje Vody, ať se shromáždí zde. Odvedu vás do kleje." Řekla vysoká štíhlá žena s černými zacuchanými vlasy. Hábit měla černý jako její uhelné vlasy a okolo krku měla samé korále. ,,Jste tu všichni. Dobře tak můžeme vyrazit." Řekla a vyšla ke vstupní síňi.
Cesta do koleje vedla stále dolů až pod zem. Sešli široké točité schody až přišli do menší místnosti. Byli tam jenom jedny široké dveře.
,,Rozestupte se prosím tady." Řekla profesorka.
,,Cestou sem jste obdrželi kartičku. Touto kartičkou si otevřete dveře do koleje. Bez ní se sem nedostanete. Nechali jsme to teď vylepšit kvůli větší bezpečnosti." Z hábitu vytáhla zelenou kartičku a zastrčila ji do otvory vedle dveří. Dveře ve tvaru velké vlny se uvolnili a otevřeli se. Profesorka vstoupila do místnosti za dveřmi a ostatní studenti ji následovali.
,,Teď stojíte v mísnosti, která se nachází pod vodou. Okna tu jsou ale nedoporučovala bych je otevírat. Nalevo jsou pokoje dívek a napravo jsou klučičí pokoje. Jestli budete mít nějaké otázky zeptejte se svých spolužáků. Teď jsme jako velká rodina. Dobrou noc." Jak to profesorka dořekla zmizela ve dveřích, kterými přišli.
Všichni se rozeběhli do svých pokojů kromě Naomi, Paula a Gildy. Ti zůstali v místnosti a prohlíželi si jí.
Po pár minutách se to tam začalo zalidňovat ostatními žáky. Gilda a Naomi, se rozhodli že půjdou do svého pokoje a tak se rozloučili s Paulem. Jejich pokoj byl úplně nakonci chodby. Vešli do něho a zjistili, že už tam někdo je. Byli to jejich spolubydlící. První, která spala naproti Naomi se jmenovala Helen Yrolová měla krátce sestřižené vlasy a hodně barevné. Její oblíbená skupina byla Day Lin. Naomi se ji nemusela ani ptát. Měla celou svojí zeď polepenou plakátama.
Druhá spolubydlící se jmenovala Sarah Sornt. Dívka měla douhé blonďaté vlasy a štíhlou postavu. Naomin první dojem na Sarah byl: Sakra snad tu nemáme druhou Gabrielu. Ale nebyla to druhá Gabriela. Sarah byla úplně jiná. Večer když si vybalili a uložili věci do skříň, sedla si každá na postel a povídali si až do půlnoci. Každá začala upadat do spánku. První usnula Gilda, pak Sarah a nakonec Helen. Naomi ne a ne usnout. Pořád se vrtěla v posteli. Už nevěděla co má dělat, tak vytáhla z nočního stolku pergamen a pero a začala psát Anfrodě dopis.

Drahá Anfrodo
Je to tu moc pěkné. Lepší než jsem si to tu představovala. Bála jsem se zbytečně to nejhorší mám za sebou. A víš, do jaké koleje jsem se dostala. Do koleje Vody. Našla jsem si tu pár přátel, ale stejnak se cítím pořád jako samotářka. Bude těžké si zvyknout na nové prostředí a lidi. Ještě jsem si pořádně nezvykla, že jsem čarodějka. Zdejší jídlo je tu vynikající. Málem jsem se neodvalila od stolu, jak jsem se předcpala. Zítra půjdem na prohlídku školy, tak se musím pořádně vyspat, ale nechce se mi asi to bude tím novým prostředím. Tak tedy jdu se dál pokoušet usnout. Pozdravuj Ninuse. Zase někdy napíšu. Posílám pusu. Naomi

Naomi vložila dopis do obálky, odložila ho na noční stolek a zfoukla svíčky. Pořádně se zachumlala do deky a po pár minutách už spala jako by ji do vody hodili.

,,Pospěš si nebo příjdem pozdě." Volala druhý den na Naomi Gilda.
,,Dyť už jsem u tebe." A opravdu Naomi stála vedle Gildy.
,,No konečně." Řekla Gilda když se Naomi zjevila vedle ní. ,,Hele a jak se ti vůbec spalo první den. Já jsem hnedka padla do postele." Řekla, když zrovna procházeli hlavními dveřmi do koleje.
,,Kupodivu dobře."
,,Holky počkejte na mě." Vykřikl Paul.
,,Tak dělej loudo, už tak deme pozdě." Řekla nevrle Gilda.

Přišli v pravý včas. Všichni prváci byli naschromážděný v hale. Učitel zrovna vyvolával jednotlivé žáky, aby zjistil jestli jsou všichni zde.
,,No vidíš, přišli jsme akorát. Zbytečně si šílela." Řekla Naomi.
,,Ale kdybych tě nepopoháněla, tak by jsme přišli pozdě."
,,No to je možná pravda." Řekla a obě se zasmáli.
,,Slečna Povariotová."
,,Zde." Vykřikla Naomi.
,,Pan Granning a slečna Strichová."
,,Jsme tu oba." Řekla Gilda.
,,Dobře, tak když jsme tu všichni můžem vyrazit, ale nejdřív vám řeknu nějaké informace." Řekl profesor Tor. Dnes měl svůj dlouhý vous svázaný do copánku.
,,Studenti, kteří stojí vedle mě vám rozdají vaše rozvrhy na tento rok. Každá kolej má samozřejmě jiný rozvrh. Můžete rozdávat." Pokynul na oba studenty.
Student po profesorově levici byl chlapec s černými vlasy a zelenými oči. Jmenoval se Greg a byl to největší hezoun s koleje a s nejlepším průměrem na škole. Dívka po profesorově pravici byla z druhé koleje. Měla nazrzlé kudrnaté vlasy a oči měla světlounce modré jako tůňka. Měla plnoštíhlou postavu a také byla nejchytřejší z koleje.
,,Nejdřív mě poslouchejte než se zahledíte do rozvrhů. Škola je rozdělená na východní, severní, západní a jižní část. Teď stojíme na jižní části, a také na nejmenší. Tvoří ji jenom tato místnost.
Zde jsou tři nádvoří, na kterých se můžete pohybovat dále pak pláž a Jezerní údolí. Máte někdo nějaký dotazy?" Zeptal se.
,,V kolik dostaneme rozchod?" Zeptal se malý blonďatý kluk vzadu.
,,Pane Baldyne pro vás až v šest hodin večer." Řekl profesor a zasmál se.
,,Můžete jít prosím do východních schodů. Tam začneme."

,,Mě bolej nohy." Stěžovala si Gilda. ,,V jaký části jsme, už ani nevím."
,,V západní. Zachvíli půjdeme ven, tam nám snad dá rozchod. Mě teda nohy nebolej. Já jsem zvyklá chodit. Když jsem bydlela ještě v San Francisku, tak jsem musela chodit 5 kilometrů do školy každý den tam a zpátky." Řekla Naomi.
,,Ješiž, to je hrozný." Zděsila se Gilda.
,,Tak pojďte. Teď půjdeme na druhý nádvoří tam vám dám rozchod." Řekl profesor.
Na nádvoří prosvitli paprsky slunce. Byl hezký podzimní den. Na nádvoří procházelo pár studentů ze starších ročníků.
,,Tak taky vám dávám rozchod. Můžete jenom na ty místa, který jsem vám řekl. Zítra se normálně učíte podle rozvrhu jenom abyste věděli." Dořekl profesor a odešel z nádvoří.
,,Kde jsou nějaký lavičky abych si mohla sednout." Řekla Gilda, která už bolestí stepovala.
,,Půjdem se kouknout do třetího nádvoří třeba tam nějaký budou."
Třetí nádvoří bylo ve tvaru čtverce a ohraničovala je zeď s výhlídkou na krajinu. Tráva byla pěkně zastřižená jako by jí někdo stříhal nůžkama. Uprostřed stála menší fontána a okolo ní byly dřevěné oboustrané lavičky. Gilda jako první spatřila tu nejblížší lavičku a s klopítavým během se k ní rozběhla. Lavička stála u velkého a jediného stromu na nádvoří. Gilda hnedka jak dopadla na lavičku sundala ze sebe boty a začala si je masírovat.
,,Diť to nebylo tak hrozný." Řekl Paul a začal se s Naomi smát když spatřili Gildu jak si masíruje svoje nohy jako kdyby běžela maraton.
,,Haha." Odfrkla Gilda.
,,Ahoj lidi. Tak co jak se vám líbí škola?" Řekla Marika, když se k nim připojila.
,,Mě a Naomi se líbí ale Gildě ne," Řekl Paul a dodal potichu, aby to Gilda neslyšela. ,,protože je moc velká na její nohy.
,,Hej." Vykřikla Gilda.
,,No co diť tě stý velký školy bolej nohy."
,,Vy si myslíte, že to dál nezvládnu co? Tak se zvedejte jdeme si prohlídnout zbytek školy." Řekla Gilda a začla si nasazovat boty.
,,Úžasný pohled na moře a na pláž co?" Gilda se rozběhla po kamených schodech dolu k pláži.
,,Tak si pospěšte loudové." Vykřikla.
,,Že by už jí ty nohy nebolely?" Řekl Paul.
,,Asi ne." Řekla Naomi a rozběhla se ze schodů.
Když ostatní připěhli dolu k pláži Gilda už byla pokolena v moři. Písek na pláži byl zlatavý, a tak měkounký a moře bylo tak průhledné a ve svitu slunce se tak nádherně třpitilo. Takovouhle pláž a moře nemájí nikde jinde na světě.
,,Pojďte taky do moře." Volala na ně Gilda.
Všichni tři se chtěli rozběhnout jenže v tom se Gilda změnila. Marika, Naomi a Paul na ni vykulili oči a s pusou dokořan na ní koukali. Gilda ležela v moře. Všechno její oblečení zmizelo a místo nohou měla velkou zelenou šupinatou ploutev.
,,Co se to semnou stalo." Zděšeně vyjekla Gilda. ,,Co to je? V tom se nedá vůbec hejbat to je děs. Tak mi pomošte na břeh nebo mě odnese vlna." Křikla na Mariku, Naomi a Paula, kteří se po jejím zděšení probrali z tranzu. Všichni se rozeběhl k ní, když v tom někdo z dálky křikl.
,,Stůjte! Nebo se chcete taky proměnit."
Zapotáceli se a otočili se na postavu za nimi. Byla to starší žena, která spěchala k nim.
,,Co se stalo? Proč sem ryba." Ptala se Gilda.
,,Nejseš ryba jseš mořská panna, ale o tom až na hodině Přeměňování." Řekla osoba.
,,Vy jste profesorka Graliová a učíte Přeměňování." Řekla Marika.
,,Ano to jsem, ale teď musíme slečnu Strichovou vytáhnout z vody."
,,Tak já jí vytáhnu." Nabídl se Paul.
,,Ne vy nesmíte. Já to zvládnu sama. Slečna Strichova už svámi nikam nepůjde musím ji vzít na ambulanci. Ustupte prosím." Řekla profesorka vážně.
Profesorka vytáhla ruce z kapes svého hábitu a začala snimi hýbat. Vlna v moři se zvedla a Gildu vynesla na pláž do měkkého písku.
,,Vy můžete jít já se o slečnu postarám." Řekla profesorka Graliová.
,,Dobře tak mi půjdem. Uvidíme se ve společenský." Řekla Naomi a vyšli směrem pryč z pláže.

,,To Jezerní údolí bylo fakt hezký. Škoda že ho Gilda neviděla. Myslíte, že jí ta ploutev zůstane na furt." Řekla Naomi, když seděli ve společenský síňi a čekali na Gildu. Místnost se zatím proměnila, už tam nebyli dlouhé stoly na jedení, ale byli tam křesla na odpočívání a učení.
,,No to by byla sranda by jsme ji vozili na nějakým vozíku." Jak to Paul dořekl všichni se zasmáli.
,,No to není vtipný jako." Za nimi se zjevila už normální Gilda.
,,No nazdar rybko, kde máš ploutev." Řekla Marika a začala se smát.
,,Vážně vtipný. Já aspoň vím, že se v něco proměním." Řekla a sedla si k nim.
,,Ale diť to byl jenom vtip." Řekla Naomi a usmála se. ,,A jak si to myslela, že se v něco proměníš. Ty myslíš, že se taky v něco proměníme."
,,No jasně. Co by jste pak dělali na hodině Přeměňování." Řekla. ,,Hele, kdy vůbec máme hodinu Přeměňování už se na ní docela těším."
,,Počkej kouknu se." Řekla Naomi a vytáhla si z kapsy složený pergamen.

Tvůj rozvrh na tento rok:
Hod.ČasPoÚtStČt
1.8:30-9:30Ko +OV
CrCo
2.9:35-10:35CrSKSCoOaV +OTm
3.10:40-11:40PH +OKr +O
PB
4.11:40-13:00




5.13:05-14:05JVTmPKo +OH +O
6.14:10-15:10SKRCrPJVKr +O
7.15:15-16:15Co
OaV +O
Cr+Co
8.16:20-17:20
JVJV

9.17:25-18:25


P
10.18:30-20:00




11.20:05-21:05PB

V


,,Až ve středu." Vzdychla Gilda a pokračovala. ,,Hele zítra s váma máme hodinu Historie." Řekla a mrkla na Mariku.
,,Jak koukám do svého rozvrhu, tak každý den máme ňákou hodinu společnou." Řekla Marika.
Chvíli si povídali o dnešním dnu, pak se všichni rozhodli, že půjdou do své koleje. Rozloučili se z Marikou a vyšli ze síně směrem ke své koleji.

Po dnešním dnu jsem jako vyměněná. Nevěděla jsem, že si tak brzy najdu nějaké kamarády, s kterými si budu dobře rozumět. Je s nimi sranda. Těším se na další strávené dny snimi, i když je znám teprve druhý den. Když jsem si našla kamarády, třeba si tu najdu svojí životní lásku. Jenže, kdo by mě chtěl. Všichni půjdou určitě po Gabriele a na mě se vyprdnou. Třeba takovej Greg o mě ani nezavadí. Diť nejsem tak ošklivá nebo jo. Nikdy jsem nic takového nezažila, aby mě měl někdo rád víc než jen jako kamarádku. V životě, který jsem žila předtím než jsem se dozvěděla že jsem čarodějka, tak mě nikdo nechtěl ani jako kamarádku. Jenom María se semnou kamáradila a nikdo jiný ne. Nevěděla jsem jak se mám chovat s více lidmi, ale teď už vím. A tento rok si užiju, nikdo mi ho nezkazí. Užiju si ho se svými kamarády.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

...Klikni...

...Klikni... 100% (9)

Komentáře

1 Teresie Teresie | E-mail | Web | 19. února 2009 v 19:17 | Reagovat

to nevim xD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama